Součástí čínských ambicí je i čtyřmotorový proudový strategický transportní letoun Xian Y-20. Jde o první strategický transportní stroj vyvinutý čínským leteckým průmyslem
Shutterstock.com
Vojenská expanze
Čína zrychluje zbrojení: do roku 2030 může mít přes tisíc jaderných hlavic, varuje Pentagon
Čína rozšiřuje svou armádu a jaderný arzenál ve „zrychleném a historickém tempu“. Podle nové zprávy ministerstva obrany USA může do roku 2030 překročit hranici tisíce jaderných hlavic. Během příští dekády chce rovněž přidat do své flotily šest letadlových lodí, čímž by se téměř vyrovnala Spojeným státům.
Redaktor junior
Čínská lidová osvobozenecká armáda (PLA) prochází nejdynamičtější proměnou za poslední dekády. Podle nejnovější zprávy amerického ministerstva obrany je cílem Pekingu vybudovat do roku 2049, kdy si Čínská lidová republika připomene 100 let existence, armádu světové úrovně, která bude schopná vyrovnat se ozbrojeným silám USA ve všech oblastech: na zemi, ve vzduchu, na moři, ale i ve vesmíru i kyberprostoru.
Zpráva mluví o „historickém tempu“ čínského zbrojení a varuje, že Čína zásadně zrychlila vývoj nových zbraňových systémů, investuje do výzkumu, zvyšuje efektivitu velení a připravuje své síly na scénáře daleko za hranicemi regionu. Tato systematická transformace probíhá ve stínu narůstajících napětí v Tchajwanském průlivu i zintenzivňující se globální rivality s USA.
Nejviditelnějším symbolem rostoucí vojenské síly Číny je její jaderný program. Zatímco na konci roku 2024 Pentagon odhadoval, že Čína disponuje více než 600 jadernými hlavicemi, v příštích letech má tento počet dramaticky narůst. Do roku 2030 může Čína překročit hranici tisíce hlavic a v dalších pěti letech se pak může přiblížit arzenálu až 1500.
Znepokojující není pouze kvantita, ale i kvalita. Podle pentagonu Čína pokročila ve vývoji systémů včasného varování a protiúderu. Nové technologie umožňují vést jaderný odvetný úder ještě před dopadem nepřátelské střely, což je schopnost, kterou dosud disponovaly pouze Spojené státy a Rusko.
Pentagon varuje, že tento posun narušuje křehkou rovnováhu jaderného odstrašení a zvyšuje riziko eskalace. Specializovaný server MilitaryTimes podtrhuje, že zpráva Pentagonu poprvé výslovně vykresluje Čínu jako přímou hrozbu pro bezpečnost Američanů.
Co se námořnictva týče, v současnosti má Čína tři letadlové lodě. Podle Pentagonu se ale jejich počet může do roku 2035 zvýšit na devět, což by námořní sílu země dostalo těsně za Spojené státy, které jich aktuálně provozují jedenáct.
Čína zároveň masivně investuje do stavby torpédoborců, fregat, ponorek a dalších válečných plavidel. Pentagon vnímá tento vývoj jako součást snahy získat kontrolu nad klíčovými oblastmi Indopacifiku, kde sílí geopolitické napětí.
Kromě konvenčních metod Čína zároveň výrazně zintenzivnila své aktivity ve dvou klíčových oblastech: vesmíru a kyberprostoru. Země buduje rozsáhlou síť špionážních satelitů, testuje zbraně schopné likvidovat cizí družice a rozvíjí kapacity pro narušení amerických komunikačních systémů. Obě země jsou zároveň aktivní ve vesmírném závodu o novou přítomnost astronautů na Měsíci.
V kyberprostoru pak Pentagon sleduje rostoucí schopnosti Číny provádět útoky proti kritické infrastruktuře, vojenským systémům i civilním cílům. Hrozbou je navíc i netransparentnost.
Podle Pentagonu nezahrnuje oficiálně zveřejněný čínský obranný rozpočet řadu výdajů. Skutečné investice do nových technologií a zpravodajských operací tak mohou být výrazně vyšší, než Peking přiznává.
Jedním z nejvýraznějších bodů zprávy je plánovaná připravenost Číny provést vojenskou operaci proti Tchaj-wanu. Prezident Si Ťin-pching po Čínské lidové armádě chce, aby byla schopna převzít kontrolu nad ostrovem do roku 2027.
Pentagon upozorňuje, že čínská armáda přitom pečlivě analyzuje ruské chyby během invaze na Ukrajinu, mezi něž počítá neefektivitu velení nebo mezery v logistice.
