Čína s vysokou pravděpodobností nabila a umístila více než 100 jaderně vyzbrojených mezikontinentálních balistických raket DF-31 do tří silových polí v blízkosti hranic s Mongolskem.

Uvádí to návrh nové zprávy amerického ministerstva obrany, o němž informovala agentura Reuters. Dokument zatím není konečný a může se ještě změnit, uvádí americký web Newsweek.

Zpráva zároveň hodnotí, že Peking nemá zájem o rozhovory o kontrole jaderného zbrojení, které prosazuje prezident Donald Trump. Ten opakovaně vyzývá k denuklearizaci nejen Čínu, ale i Rusko a Severní Koreu.

Čínské ministerstvo zahraničí obvinění odmítá. Podle mluvčího velvyslanectví asijské velmoci ve Washingtonu Liou Pcheng-jüa se Čína drží politiky „žádného prvního použití“ jaderných zbraní, udržuje svůj arzenál na minimální úrovni nutné pro národní bezpečnost a dodržuje moratorium na jaderné testy.

F-35 a F-16F-35 a F-16

„Sever je náš.“ Americké letectvo ukázalo svaly, stíhačky vyslalo Rusku a Číně navzdory

Napětí kolem čínského jaderného programu zesílilo poté, co Trump obvinil Peking z tajných jaderných testů a pohrozil obnovením amerických testů. Čína tato tvrzení popřela a zdůraznila, že plní své mezinárodní závazky v oblasti nešíření jaderných zbraní.

Raketa DF-31 je třístupňová mezikontinentální střela na tuhé palivo s doletem zhruba sedm tisíc až 11 700 kilometrů. Do výzbroje byla zařazena v roce 2006 a existuje v několika modernizovaných variantách. Podle analytiků může nést jednu jadernou hlavici o síle až 300 kilotun.

Podle Bulletinu atomových vědců Čína za posledních pět let výrazně rozšířila svůj jaderný program a nyní disponuje zhruba 600 jadernými hlavicemi.

Pentagon odhaduje, že do roku 2030 by jejich počet mohl překročit hranici jednoho tisíce. Odhady jsou však obtížné, protože Peking nikdy nezveřejnil přesná data o velikosti svého jaderného arzenálu a udržuje jej v přísném utajení.

Estonsko neváháEstonsko neváhá

Beton, drát a dračí zuby. Pobaltí opevňuje východní hranici NATO