Leopard 2A7 v Ostravě
Shutterstock.com
Čína škrtí dodávky vzácných zemin. Západní obranný průmysl drtí strategická závislost na klíčových surovinách
Zatímco automobilky už týdny lapají po dechu, čínská vývozní omezení vzácných zemin míří na nový cíl: výrobce stíhaček F-35 a ponorek. V Londýně jednají USA a Čína o křehkém příměří.
šéfredaktor
Londýnské jednací sály se znovu rozezněly tichou válkou. Američtí a čínští vyjednavači navázali na předchozí den diskusí o vývozu vzácných zemin – strategických surovin pro elektromobily, roboty i stíhačky.
Bílý dům naznačil: uvolníme čipy, když vy pustíte vzácné zeminy. Investoři doufají v průlom, ale obě strany se obviňují z porušení ženevských dohod.
Bez samaria nelétají F-35
„Bez samaria v magnetech nevypustíte jedinou F-35. Je to otázka národní bezpečnosti,“ varuje William Bain z Britské obchodní komory. Čínská omezení od dubna drtí Západ.
Evropští obranní giganti Rheinmetall a Saab už pocítili tlak – jejich akcie propadly o 3,5 procenta. Kevin Hassett z Bílého domu sice věří v rychlou dohodu, realita hrozí krutou prověrkou. Čína ovládá 60 procent těžby a 90 procent zpracování vzácných zemin.
Ponorky na suchu
Když Gracelin Baskaranová z washingtonského Centra strategických a mezinárodních studií (CSIS) říká „obranný průmysl je v první linii“, nemyslí to metaforicky: „Každá ponorka spotřebuje tuny těchto surovin.“
Problém? Ceny. Pokud klesne cena slitiny praseodymu a neodymu pod 60 dolarů za kilogram, polovina nečínských dolů zkrachuje. „Zachrání nás jen daňové úlevy jako v Inflation Reduction Act,“ dodává.
Peking sice přes víkend polevil: automobilkám udělil licence a EU slíbil urychlená povolení. Jenže Henry Sanderson z londýnského RUSI chladí naději: „Západní výroba magnetů je mizivá. Armáda mlčí, ale závislost ji dusí stejně jako továrny.“
Zatímco robotické linky zpomalují, na letadlové lodi HMS Prince of Wales chystají piloti F-35B start. Netuší, zda za měsíc najdou náhradní magnety.
