Kvůli válce na Ukrajině a nejisté budoucnosti dodávek zemního plynu z Ruska pojedou evropské uhelné elektrárny a doly nejspíš déle, než se ještě nedávno mohlo zdát. S tím vyvstává problém s pojištěním špinavých zdrojů. Velké pojišťovací ústavy sázejí na zelenou ­image a pálení uhlí již odmítají jistit. Polostátní společnost ČEZ našla řešení na Bermudách.

Už v průběhu loňského roku všechny velké pojišťovny, jako je ­Generali, ­Allianz či Kooperativa, oznámily, že s ČEZ po vzájemné dohodě ukončily smlouvy o pojištění uhelných aktiv. Podle mluvčího energetické skupiny Ladislava Kříže jsou zdroje jako Prunéřov, Ledvice, Dětmarovice a další nyní zajištěny prostřednictvím „kaptivního pojištění“.

Podle zjištění ekologické platformy Re-set, která se mimo jiné zaměřuje na monitoring financování fosilního průmyslu, se jméno české energetické skupiny nově objevilo mezi členy pojišťovny Oil Insurance Limited. Ta sídlí v hlavním městě Bermud Hamiltonu. „U této organizace máme zajištěna naše uhelná aktiva v České republice,“ potvrzuje Kříž.

Pojišťovnu založili těžaři ropy

Kaptivní pojišťovny jsou specifické subjekty, které pojišťují aktiva svých zakladatelů. „Kaptivní pojištění má spoustu variací, základní myšlenka je ale o založení vlastní pojišťovny v zemi, kde to jde jednoduše. Proto je typické, že se tak děje na Bermudách, v Evropské unii pak na Maltě nebo na Kypru. Založíte si pojišťovnu, musíte do ní dát kapitál a u této pojištovny se pojistíte,“ vysvětluje obecně princip Václav Bohdanecký z Allianz. Dodává, že kaptivní pojišťovny mohou fungovat i pro sdružení více firem ze stejného oboru, příkladem z energetiky jsou třeba jaderné elektrárny.

To by odpovídalo i Oil Insurance. Ta vznikla v sedmdesátých letech minulého století z podnětu šestnácti ropných společností. Dnes pojišťuje po celém světě aktiva v hodnotě tří bilionů dolarů. Celkem má 65 členů, vedle ČEZ je to například ještě v Česku působící maďarský ropný a plynárenský koncern MOL nebo rakouský zpracovatel ropy OMV.

Na prstech jedné ruky

ČEZ před rokem prezentoval svou „akcelerovanou“ strategii Čistá energie zítřka, v jejímž rámci chce do roku 2025 snížit podíl uhlí ve svém energetickém mixu na čtvrtinu a do roku 2030 na osminu. Zároveň skupina plánuje masivní rozvoj obnovitelných zdrojů. Šéf ČEZ Daniel Beneš tehdy plán odůvodnil právě i stále složitějším přístupem k bankovnímu financování a pojištění. Pojišťovny ochotné zajišťovat uhlí lze podle něj spočítat na prstech jedné ruky.

V průběhu roku pak pojišťovny skutečně s ČEZ ukončily kontrakty. Šéf Generali Karel Bláha zdůvodnil ukončení smluv nejen s polostátní skupinou, ale i s dalšími fosilními společnostmi i absencí uspokojivých plánů ústupu od uhlí. Jasnou představu o ukončení spalování uhlí vzhledem k probíhající energetické krizi a přetrvávající nejistotě o budoucnosti plynu nemá přitom ani vláda, a uhelné firmy je tak nejspíš nebudou schopny předložit ani v dohledné době.

Jak vyplývá z dokumentu zveřejněného Evropskou komisí, ČEZ nejdříve narychlo vyřešil problém s chybějícím pojištěním krátkodobou smlouvou s Kooperativou, podle mluvčího Kooperativy Milana Káni však tento kontrakt skončil poslední lednový den letošního roku. „V současné době nemáme sjednáno žádné pojištění uhelných zdrojů společnosti ČEZ,“ říká Káňa. A dodává, že Kooperativa má v uhelném sektoru ještě několik klientů, se kterými spolupracuje na přechodu k jiným zdrojům energie.