Šéf Francouzsko-české obchodní komory Michal Macko
Francouzsko-česká obchodní komora / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Gender pay gap je v Česku stále palčivým problémem. Změní to zveřejňování mezd?
Ženy v Česku vydělávají v průměru o 18 procent méně než muži, což je třetí nejhorší výsledek v Evropské unii. Největší rozdíly panují na manažerských pozicích a mezi rodiči, kde příjmy matek zaostávají až o 30 procent. Podle ředitele Francouzsko-české obchodní komory by odstranění gender pay gapu přineslo české ekonomice růst až o 20 miliard eur do roku 2030.
Michal Macko
Ve 21. století by mělo být rovné odměňování mužů a žen samozřejmostí. Statistika ale ukazuje, že tomu tak stále není. Česká republika má třetí nejvyšší gender pay gap v Evropské unii – činí 18 procent, zatímco průměr EU je okolo 12 procent. Navíc jsme na tom nejhůře ze všech zemí visegrádské čtyřky.
Zvláště zarážející je situace na vyšších manažerských pozicích, kde ženy berou v průměru o 22 procent méně než muži. Ještě větší rozdíl panuje mezi rodiči – příjmy matek jsou v průměru o 30 procent nižší než příjmy otců.
Reálně u nás přitom žije více vysokoškolsky vzdělaných žen než mužů – rozdíl činí šest procentních bodů. U této vzdělané skupiny přesto rozdíl v odměňování dosahuje až 25 procent.
Inspiraci, jak s tímto problémem naložit, můžeme hledat ve Francii – a u francouzských firem působících v Česku. Francouzská legislativa má k rovnému odměňování výrazně přísnější a systematičtější přístup.
Ze zákona musí všechny francouzské firmy nad 50 zaměstnanců reportovat rozdíly v odměňování – a především čelí reálným sankcím ve výši až jednoho procenta svého obratu, pokud se ukáže, že jsou významné.
Takový přístup nejenže podporuje ženy v jejich profesním růstu, ale také přispívá k vyšší loajalitě a spokojenosti zaměstnanců.
Důsledky nerovného odměňování jsou navíc i ekonomické. Pokud bychom odstranili rozdíly v příjmech mezi muži a ženami, české HDP by podle odhadů mohlo do roku 2030 vzrůst až o 20 miliard eur (486 miliard korun).
To je suma, která dalece přesahuje vládní investiční pobídky nebo evropské dotace. Rovné odměňování tedy není jen otázkou férovosti, ale také zdravého rozumu.
Pozitivní změnu by mohla přinést i novela zákoníku práce, která od června letošního roku zakazuje zaměstnavatelům, aby bránili zaměstnancům ve sdílení informací o výši jejich mzdy.
Tento posun k větší transparentnosti možná pomůže odhalit skryté nerovnosti a vyvine tlak na firmy, aby přehodnotily své interní systémy.
Od roku 2026 pak začne platit evropská směrnice o transparentním odměňování, která zavede povinnost pravidelného reportingu také v oblasti gender pay gapu pro všechny firmy s více než 150 zaměstnanci.
Věřím, že inspirace z Francie může českému podnikatelskému prostředí výrazně prospět a že rovné odměňování představuje nejen základní lidské právo, ale také klíčový předpoklad udržitelného a konkurenceschopného byznysu.
Autor je ředitel Francouzsko-české obchodní komory
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
