Jan Berka, hlavní ekonom Portu
Portu/ MidJourney/ Shutterstock.com, koláž Hrot24
Zlato, pojď na to!
Řeč je samozřejmě o drahém kovu. Cena zlata letos vzrostla o více než 45 procent a má nakročeno k nejlepšímu výkonu od roku 1979. Z čeho žlutý kov čerpá zisky, díky kterým strčil do kapsy americké akciové indexy? A může zlatá rally pokračovat?
Jan Berka
Prvně je potřeba identifikovat hlavní důvody růstu ceny zlata. Jedním z nich, navázaným na dlouhodobý trend, jsou nákupy ze strany centrálních bank. V posledních letech jsou nejaktivnější měnové autority Polska, Indie, Číny a České republiky. Podle dat těchto centrálních bank, MMF, Světové banky a World Gold Council šlo v loňském roce o čtyři největší nákupčí, kteří dohromady nakoupili zlato v objemu přesahujícím 220 metrických tun.
Proč se centrální banky tolik zajímají o zlato? K měnové politice jej nevyužijí, malou část mohou maximálně použít k odlití zlatých upomínkových mincí. Role žlutého kovu je primárně diverzifikační.
Klíčová je nízká korelace zlata s ostatními aktivy. Pokud světové trhy procházejí výprodejem, zlato ztrácí obvykle méně, případně se vydává opačným směrem. Další výhodou může být i kurzový efekt – pokud centrální banka přepočítává zlato držené v bilanci z dolarů do domácí měny, která oslabuje, diverzifikační účinek se ještě zesiluje. Takovou výhodu by například pociťovala Česká národní banka při přepočtu ceny zlata do korun.
Některé centrální banky, například čínská, mohou nákupy zlata vnímat jako diverzifikaci v rámci odklonu od dolarových aktiv. Tento proces podpořilo i dění po napadení Ukrajiny Ruskem, kdy se zmražení dolarových aktiv Ruska stalo de facto jednou ze sankcí. Hovoříme o tzv. „weaponizaci“ dolaru, kdy se tato měna, resp. aktiva v ní denominovaná, která Rusko drželo v zahraničí, stala zbraní na ekonomickém válečném poli.
Růst ceny zlata podporuje i jeho role bezpečného přístavu, což se nejvíce projevuje během geopolitických konfliktů. Poptávka po drahém kovu roste rovněž v obdobích zpomalujícího ekonomického růstu či recese. V takových situacích zlato obvykle dosahuje lepší výkonnosti než v dobách vysoké inflace, s nimiž je často (a mylně) spojováno. Potvrzuje to i jeho chování během poslední globální inflační vlny. Zlato je tedy spíše bezpečným přístavem v dobách slabého růstu než v dobách inflace.
Dalším z významných faktorů růstu ceny zlata je současná americká měnová politika. Snížení sazeb, výhled jejich dalšího poklesu navazujícího na ochlazující se trh práce, tedy nižší nominální i reálné sazby, a především slabý dolar – to je kombinace, která ziskový potenciál zlata ještě navyšuje.
Určitá část trhu může ke zlatu přistupovat jako k jistotě v době, kdy fiat měny ztrácejí hodnotu a kdy zároveň roste světové zadlužení. U retailových investorů pak hraje významnou roli i efekt FOMO („Fear of Missing Out“) – obavy, že se nesvezou na zlaté rally, zatímco ostatní ano, a proto naskakují do rozjetého vlaku i při vyšších cenách.
Taková kombinace faktorů vytváří ideální prostředí pro růst cen zlata, který za poslední dva roky dosáhl více než 110 procent v dolarovém vyjádření. Pro srovnání, index S&P 500 si za tu samou dobu připsal zhruba 56 procent a Nasdaq přibližně 67 procent.
I přesto, že po takovém výkonu zlata mohou přijít krátkodobé korekce, v delším období zůstáváme pozitivní. I proto mám zlato zařazeno ve svém dlouhodobém portfoliu prostřednictvím burzovně obchodované komodity (z anglického exchange traded commodity, zkráceně ETC) navázané na fyzický kov – ovšem pouze jako defenzivní doplněk k jasně převažující akciové složce. Čemu bych se naopak vyvaroval, jsou zlaté slitky, s nimiž jsou spojeny potenciální náklady na bezpečné skladování a také poplatky při zpětném výkupu.
Pozitivní výhled sdílí i mnohé instituce. Například banka Deutsche Bank očekává růst ze současných 3900 dolarů za troyskou unci na 4 tisíce dolarů. Goldman Sachs dokonce předpovídá růst nad 4500 dolarů v příštím roce. Přidává k tomu i myšlenku, že pokud by 1 procento amerických domácností držících státní dluhopisy prodalo tyto instrumenty a nakoupilo zlato, jeho cena by se mohla dostat až na 5 tisíc dolarů.
Autor je hlavní ekonom Portu
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
Disclaimer: Článek není investičním doporučením. Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové. Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů. Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích.
