Nabíjení bez šňůr? Už nejde o pokus, ale o plán Bílého domu
Shutterstock.com
Bezdrátové dobíjení míří do provozu. Automobilky zrychlují vývoj i investice
Zapomeňte na kabely. Budoucnost elektromobilů se nabíjí bez nich — doslova. Bezkontaktní dobíjení elektrických vozidel, donedávna spíš technologickou kuriozitou, se s tichou samozřejmostí posouvá do fáze ostrého nasazení. A nejen v garážích startupů. Má standardy, výkonnost i miliardy dolarů v zádech.
šéfredaktor
Ještě před pár lety by představa, že stačí auto zaparkovat a ono se samo začne dobíjet, zněla jako další sci-fi kapitolka z manuálu Tesly. Dnes je to realita s technickými parametry, které směle konkurují tradičním kabelovým nabíječkám. „Zaparkuj a nabij“ se tak stává nejen sloganem, ale reálným argumentem, proč lidé začínají o elektromobilech přemýšlet jinak. A zcela vážně.
Studie ukázala, že možnost bezdrátového dobíjení zvyšuje ochotu lidí koupit si elektromobil o 40 procent. Je to logické – žádné špinavé kabely, žádné ohýbání v dešti, žádné starosti. A jak se ukazuje, průmysl i státy se rozhodly tuto lenost zákazníků využít jako příležitost.
Od kliky k normě
Bez standardizace by ovšem žádná revoluce nebyla možná. Právě to změnila mezinárodní norma SAE J2954, která zajistila, že různé značky vozidel i dobíjecích podložek si budou rozumět. Nastavila výkonnostní úrovně (3.7 kW, 7.7 kW a 11 kW) a hlavně – efektivitu až 93 procent. To už nejsou laboratorní sny, to je realita na úrovni klasických plug-in řešení.
Standard obsahuje i šikovný systém přesného polohování — Differential Inductive Positioning System — který zajišťuje, že se auto správně srovná nad dobíjecí podložku. Funguje to i v zimě, ve sněhu a dešti. A co víc, připravuje půdu pro samořiditelná auta. Ta si totiž bez lidské pomoci budou muset nejen najít parkovací místo, ale i se sama nabít.
SAE už navíc pracuje na jeho rozšířené verzi J2954/2, která má nabídnout výkon až 500 kW. To už je kalibr pro náklaďáky, autobusy nebo celé flotily.
Věda už stihla dodat důkazy
Zní to futuristicky, ale důkazy už existují. Oak Ridge National Laboratory (ORNL) představila statický systém bezdrátového dobíjení s výkonem 100 kW a účinností 96 procent. Jinými slovy – půlka baterie za 20 minut. To není jen srovnatelné s rychlodobíječkami, to je lepší než mnohé z nich.
Bezkontaktní dobíjení se navíc větví do dvou větví:
Statické dobíjení, tedy to, které známe z garáží, parkovišť nebo dep, je zatím to nejrozšířenější. Odpovídá současné infrastruktuře i standardům a je plně připravené k nasazení v běžném provozu.
Dynamické dobíjení je ovšem o krok dál. Tady jde o silnice, které dokážou vozidla dobíjet za jízdy. Doslova. Ve Spojených státech, konkrétně v Detroitu, testují čtvrt míle dlouhou silnici, která dobíjí elektromobily během jízdy — zatím se svezla dodávka Ford E-Transit. A v Itálii projekt „Arena of the Future“ prověřuje stejný princip u vozidel Stellantis a IVECO.
Dynamické dobíjení má ambice zásadně změnit pravidla hry. Pokud auto dokáže dobíjet průběžně, odpadá stres z tzv. „range anxiety“ – tedy obavy, že nedojedete. Výsledkem by mohly být menší a levnější baterie, protože by stačilo dojet na další „nabíjecí“ úsek.
Všichni chtějí být u toho
Za technologiemi stojí firmy jako WiTricity (spin-off z MIT), InductEV, Electreon nebo HEVO Inc. A také velcí hráči – Samsung, Qualcomm, Toyota, BYD. Boj o patenty, řešení a tržní podíl je v plném proudu.
WiTricity přitom hraje klíčovou roli – poskytuje základní technologii pro současný standard SAE. Sázka na standardizaci se zjevně vyplácí, protože umožňuje škálování a vývoj bez chaosu.
A pak je tu stát. Vládní rozpočty totiž nejsou pozadu. Ve Spojených státech například zákon o infrastruktuře počítá s investicemi ve výši 7,5 miliardy dolarů do infrastruktury pro elektromobily. Samotný program NEVI (National Electric Vehicle Infrastructure) dostal 5 miliard.
I když je zavádění bezdrátových systémů zatím dražší než klasické nabíječky, výhody jsou zřejmé: automatizace, pohodlí a úspora lidské práce. A jakmile se rozběhne masová výroba a padnou objemové ceny, začne se rozdíl smazávat. Experti odhadují, že po roce 2025 půjdou náklady prudce dolů.
Na cestě k mainstreamu
Výhody sahají daleko za běžné osobní vozy. Užitková vozidla, jako jsou dodávky, autobusy nebo flotily rozvážkových aut, profitují z toho, že se nabíjejí samy. Snížení prostojů a pracovní náročnosti je zde klíčové.
