restaurace řetězce McDonalds v USA
Shutterstock.com
Americké restaurace pod palbou: rostoucí náklady, prázdné stoly a nejistá budoucnost
ke's Chili, legendární restaurace na slavné Route 66, stojí už 117 let. Přestála Velkou depresi, pandemii covidu i nedávnou inflační bouři. Rok 2025 však přináší novou, možná ještě drsnější zkoušku. "Ceny všeho letí nahoru a my musíme přijít na to, jak to ustát," říká Len Wade, jeden z majitelů této tulsaské ikony. Jeho starostí není jen drahé hovězí, jehož velkoobchodní cena v červenci vyskočila o 21 % oproti před deseti lety, ale především strach, že další zdražení odradí zákazníky. "Potřeboval bych teď zvednout ceny, ale bojím se, že si lidi už prostě nebudou moct dovolit k nám chodit," dodává Wade, s tím, že úspory v recepturách by ohrozily kvalitu, na které stojí dobré jméno podniku.
šéfredaktor
Když se sečtou náklady
Ike‘s Chili není jediná restaurace, která čelí těmto výzvám. Po celých Spojených státech restaurace svírá dvojitý tlak: náklady na provoz rostou raketovým tempem, zatímco hosté, znejistění ekonomickým výhledem, šetří. Červenová data z indexu výrobních cen (PPI) ukazují, že celkové potravinové náklady pro podniky byly o 21 % vyšší než před čtyřmi lety, což výrazně překonává celkový růst velkoobchodních cen (17,5 %). Dražší není jen maso, ale i káva, vejce nebo kakao. A s Trumpovou obchodní válkou visí nad dalšími komoditami, jako jsou rajčata, Damoklův meč.
„Mají ziskové marže kolem tří až pěti procent. Ta matematika prostě musí vycházet. Když ne, nezbývá než zavřít,“ vysvětluje Chad Moutray, hlavní ekonom Národní asociace restaurací (NRA). Tlak na mzdy situaci jen zhoršuje. Najít spolehlivé zaměstnance patří mezi největší problémy malých firem. Wade si v rozhovoru pro CNN zavzpomínal, jak v polovině roku 2000 denně dostával tři až čtyři žádosti o práci. Od roku 2019 jich přišlo jen asi tucet celkem. Trumpovo zpřísnění imigrace navíc omezilo tradiční zdroj pracovníků – podle Centra pro migrační studia New York pracovalo v roce 2024 v pohostinství asi milion pracovníků bez dokumentů.
Hosté mění zvyky: od snídaně k domácí kuchyni
Američané začínají jíst venku méně. První pololetí 2025 přineslo restauracím a barům jeden z nejslabších šestiměsíčních růstů tržeb za poslední dekádu – horší dokonce než v pandemických lockdownech. Nízkopříjmové domácnosti šetří, kde se dá. Ian Borden, finanční ředitel McDonald’s, popisuje trend jasně: nízkopříjmové domácnosti vynechávají snídaně, „nebo sáhnou po levnější položce v našem menu, případně vůbec nejdou ven a najedí se doma.“ Podobná pozorování mají i řetězce jako Jack in the Box nebo Dine Brands (Applebee’s, IHOP).
A nejde jen o chudší vrstvy. Střední třída, dlouhodobě opotřebovaná inflací, také začíná vážit každý dolar. „Návštěvnost restaurací klesá už pár let hlavně kvůli stresu nízkopříjmových zákazníků. Teď ale začíná tlak pociťovat i střední třída,“ potvrzuje Michael Zuccaro, viceprezident pro korporátní finance v Moody’s Ratings. Linda Ford, majitelka několika podniků v Tulse, to vidí pragmaticky: „Hosté jsou velmi citliví na vnímanou hodnotu. Když cena přestane odpovídat jejich představě o hodnotě, přestanou chodit.“ Právě střední třída je přitom pro její podniky klíčová.
Regionální rozdíly a špetka naděje
Restaurace ztrácejí manévrovací prostor. „Nemají tu flexibilitu s cenami, kterou měly před pár lety,“ shodují se Moutray a Zuccaro. Kombinace slabších tržeb a vyšších cel (např. z obchodní války) vytváří smrtící koktejl. Ne všude je však obraz stejně černý. Zatímco Fed ve své poslední Zprávě Beige Book konstatoval problémy na jihovýchodě („restaurace hlásí utlumený provoz, hodnotově orientovaní zákazníci volí levnější možnosti nebo jedí doma“), v New Yorku, konkrétně Brooklynu, návštěvnost podle stejné zprávy naopak roste. Pro mnohé podniky jako Ike‘s Chili v Tulse však každý den přináší boj o přežití v nové, tvrdší ekonomické realitě. Wade a jeho tým hledají řešení. Otázka zní, zda 118. rok provozu legendy z Route 66 ještě uvidí.
