Kvalita a výdrž baterií rozhoduje společně s cenou o tom, zda si řidič koupí elektroauto, či nikoli

Kvalita a výdrž baterií rozhoduje společně s cenou o tom, zda si řidič koupí elektroauto, či nikoli

Shutterstock.com

Tech

Umělá inteligence objevila molekulu, která oživuje baterie elektromobilů. Kapacitu udrží i po 11 tisících cyklech

Vědci v Číně objevili technologii, která dokáže vrátit kapacitu i „mrtvým“ článkům v bateriích elektromobilů – bez nutnosti rozebírání a s obrovským dopadem na cenu i ekologii aut na baterky.

Tomáš Tománek

Tým vědců v Číně využil umělou inteligenci k objevu sloučeniny, která může výrazně prodloužit životnost lithium-iontových baterií v elektromobilech.

Molekula s názvem lithium trifluoromethansulfinát (LiSO₂CF₃) dokáže obnovit ztracené lithium-ionty v článcích, které jsou jinak považovány za „mrtvé“, tedy pod 80 procenty původní kapacity. Píše o tom web Oilprice.com.

Podle vědců z Fu-tanské univerzity se jedná o přelomový objev. AI jim pomohla z obrovského množství možných molekul vytipovat tři, které by mohly vdechnout bateriím nový život – a právě LiSO₂CF₃ se ukázal jako nejefektivnější. Výsledky publikovali v prestižním vědeckém časopise Nature.

Mechanismus je poměrně jednoduchý: organická lithiová sůl se přidá do již sestaveného článku. Při formování článku se sloučenina rozpadne, uvolní lithium-ionty a zbylé organické látky odejdou ve formě plynu. Tento neinvazivní proces podle vědců zachová integritu článku bez nutnosti jeho rozebrání.

Výsledek? Baterie, která si i po 11 818 nabíjecích cyklech udrží 96 procent své kapacity. To je výkon, který dalece přesahuje současné komerční standardy, píše Oilprice.com.

Pokud se metodu podaří převést do praxe, mohla by změnit ekonomiku celého elektromobilového průmyslu. Baterie tvoří zhruba 40 procent ceny auta na elektřinu. A právě jejich omezená životnost je častým důvodem, proč si lidé elektromobil nepořídí. Delší životnost by navíc snížila ekologické dopady výroby a přispěla k dostupnějším a udržitelnějším vozům.

Vědci zároveň upozorňují na narůstající problém s odpadem z lithium-iontových baterií. Podle odhadů Rozvojového programu OSN (UNDP) bude do roku 2040 na světě 20 500 kilotun vysloužilých článků – většinou z elektromobilů. Globální recyklační kapacity ale dnes dosahují jen asi 350 tisíc tun ročně, přičemž většina se nachází právě v Číně.

I proto se čínští a hongkongští výzkumníci stále více obracejí k AI, která jim pomáhá optimalizovat jak vývoj nových materiálů, tak i recyklační systémy.

Jeden z hongkongských startupů například využívá robotickou linku podporovanou umělou inteligencí ke třídění a zpracování bateriového odpadu – zatím mimo oblast elektromobilů, ale s potenciálem do budoucna.

Zatím je technologie obnovy lithium-iontových baterií ve fázi raného výzkumu. Pokud se však podaří metodu dále rozpracovat a aplikovat v praxi, mohla by výrazně snížit náklady, zvýšit udržitelnost a zpomalit proud toxického odpadu, který jinak končí na skládkách.