Ilustrační foto: Shutterstock.com
Zlaté Hory říkají zlatu jasné „ne“. Zastupitelé odmítli těžbu, městu by nic nepřinesla
Zastupitelé Zlatých Hor na Jesenicku zamítli záměr obnovit těžbu zlata v katastru města. Shodli se na tom nadpoloviční většinou hlasů, řekl starosta města Milan Rác.
čtk
Průzkum v oblasti před lety zadal státní podnik Diamo, podle dřívějších informací serveru iROZHLAS.cz se v okolí města nachází více než 3,5 tuny zlata, což je mnohem více, než stát čekal.
Zástupci podniku berou rozhodnutí zastupitelů na vědomí. Výpočet geologických zásob mědi, zinku a zlata budou znám v říjnu, řekli dnes ČTK. Historie těžby zlata má ve Zlatých Horách staletou tradici, poslední vůz zlatohorské rudy byl vytěžen 17. prosince 1993.
Záměrem obnovy těžby zlata se zastupitelé zabývali na svém jednání v pondělí večer. Informaci o předpokládaném množství zlata jim zástupci podniku Diamo sdělili v červnu.
Předpokládané ložisko leží podle starosty z 90 procent na katastru města, část je v sousední obci Heřmanovice. O úmyslu těžit se podle starosty mluví již druhým nebo třetím rokem.
„Zastupitelé hlasovali o svém postoji k záměru těžby a většinou hlasů byl vysloven nesouhlas s tímto záměrem. Diskutovalo se o přínosech pro rozvoj města a neshledali jsme v tomto směru v této chvíli žádné příznivé dopady, které by měly napomoci rozvoji města,“ uvedl starosta.
Také on hlasoval proti. „Můžu ubezpečit, že nad tím hodně přemýšlím, ale v této chvíli nevidím nic, co by městu mělo přinést nějaký rozvoj a současně neporušit to, co tady už nějakým způsobem funguje - ať už je to životní prostředí, cestovní ruch, speleoterapie či Poštovní štola, kterou jsme obnovili,“ řekl Rác.
Doda, že negativní stanovisko zastupitelů mu dává mandát - město Zlaté Hory je účastníkem správních řízení. „Je to stanovisko města k budoucím správním řízením, nyní se bude projednávat EIA, vliv tohoto záměru na životní prostředí,“ doplnil.
Zástupci podniku Diamo berou rozhodnutí zastupitelů na vědomí. „Mrzí nás, že město Zlaté Hory stanoviskem zastupitelstva nesdílí naši snahu o poznání obsahu těchto důležitých kovů pro budoucnost průmyslu ČR a EU, a především pro surovinovou bezpečnost, nicméně jejich rozhodnutí bereme na vědomí. Co se týče odmítnutí případné těžby kovů ve Zlatých Horách, tak je nutné uvést, že Diamo a ani žádný jiný subjekt, o kterém je nám známo, nepředložil žádost o vyjádření k těžbě nebo těžebnímu projektu, a tedy nejsme schopni se k plánované těžbě blíže vyjádřit,“ řekla za Diamo Hana Volfová. Podnik podle ní chystá brzy informativní akce pro veřejnost.
Státní podnik Diamo od roku 2020 provádí ve Zlatých Horách geologický průzkum zaměřený na místní polymetalické rudy se zlatem. Průzkum podle zástupců firmy pokračuje a z předběžných údajů se mimo zlata, mědi a zinku potvrdily i významné indicie nálezu gallia.
„Měď a gallium jsou strategické a kritické kovy EU. Z tohoto důvodu jsme požádali ministerstvo životního prostředí o prodloužení stanoveného průzkumného území, abychom ověřili a vypočítali zásoby i těchto kovů, které jsou důležité jak pro zelenou transformaci, tak i pro obranný průmysl,“ dodala Hana Volfová.
Podnik Diamo v současné době pracuje na předběžné studii proveditelnosti, kterou předpokládá dokončit v 1. čtvrtletí příštího roku. Zároveň bude mít v říjnu tohoto roku k dispozici výpočet geologických zásob mědi, zinku a zlata, který bude stěžejní součástí rozpracované studie proveditelnosti.
„Jak jsme již dříve avizovali, tak s výsledky tohoto výpočtu zásob budou zastupitelé dotčených obcí seznámeni,“ dodala za Diamo Volfová.
Dobývání zlata má v okolí Zlatých Hor staletou tradici. Prvními písemnými zprávami je doloženo ve 13. století, odborníci ale počátek těžby cenného kovu odhadují již na přelom 10. a 11. století. Novodobá těžba zlata skončila v polovině 90. let.
