![[object Object]](https://web-api.hrot24.cz/image/6870b630762df231c4849932/160/90/CROP?_sig=gp48XjbqbzVt_oauLRwdK21JCMVELjiK7UUA2S12nbQ)
Lídrem asijské komunistické velmoci je Si Ťin-pching
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Velmoc při chuti
Čína skupuje po celém světě doly a zrychluje svou globální těžební expanzi. Jde hlavně po mědi a kobaltu
Čína už několik let hojně investuje do dolů ve všech oblastech planety, v nichž se těží klíčové kovy jako měď a kobalt. V posledních letech se ale její aktivita ještě zrychlila. Asie, Afrika i Latinská Amerika jsou cílem vysokých čínských investic do těžby. A nevypadá to, že by Peking v nejbližší době zpomalil, upozorňuje web OilPrice.
Redaktorka
Podle zprávy byznysového webu The Economist z loňského listopadu investovaly čínské firmy v roce 2023 do světových dolů přes 16 miliard dolarů (zhruba 340 miliard korun). Tato částka přitom nezahrnuje minoritní podíly.
Mezi největší nákupy patřila třeba investice do měděného dolu v Afghánistánu ve výši zhruba pět miliard dolarů (asi 105 miliard korun) či investice do zlatého dolu v Ghaně v hodnotě jedné miliardy dolarů (cca 21 miliard korun).
Součástí této ekonomické ofenzivy je i závazek investovat pět miliard dolarů (105 miliard korun) v Zambii do roku 2028. Na seznamu byla i akvizice podílu v největším měděném dole na Filipínách, Tampakan.
Nejvíc Číňané skupují doly těžící měď, která je pro ně klíčovým investičním cílem díky širokému využití od stavebnictví až po elektromobily.
To podle webu OilPrice.com potvrzuje i fakt, že v roce 2023 se více než polovina čínských firem zaměřila na investice do dolů těžících měď.
Tento kov ale není jediným cílem Pekingu. Čína je zároveň největším zahraničním těžebním investorem v Demokratické republice Kongo, která podle přehledu serveru bne Intellinews disponuje největšími světovými zásobami kobaltu.
Kongo navíc těží nejkvalitnější měděnou rudu na světě, s obsahem mědi až čtyřikrát vyšším, než je světový průměr. Země je tak strategicky významná i z hlediska těžby dalších nerostů včetně vzácných zemin.
Čína nicméně výrazně investuje i jinde. Zpráva z roku 2023, kterou vypracovala čínská a australská univerzita, ukázala, že čínské závazky v rámci iniciativy Nové Hedvábné stezky v roce 2024 dosáhly 21 miliard dolarů (okolo 440 miliard korun) – nejvyšší částky od spuštění iniciativy v roce 2013.
„Je pravděpodobné, že čínští politici vítají strategickou kontrolu v oblastech s důležitými nerostnými surovinami, kterou drží čínské - a často soukromé - firmy,“ uvedl jeden z autorů zprávy Christoph Nedopil z australské Griffith University.
Nic také nenasvědčuje tomu, že by investiční horečka největšího světového investora do technologií pro transformaci energetiky měla v dohledné době polevit.
Web Financial Times tento měsíc napsal, že čínské firmy výrazně zvýšily aktivitu na zahraničních trzích, a to kvůli tomu, že západní vlády začínají vnímat rostoucí dominanci Číny jako problém.
To vede k omezení čínských investic v některých regionech a zároveň motivuje čínské firmy k rychlejšímu uzavírání nových obchodů.
Financial Times připomínají, že čínské investice nesměřují do Kanady a USA – částečně kvůli přísnějším regulacím, které v těchto zemích platí.
Místo toho se zaměřují na Afriku, Asii a Latinskou Ameriku, kde je vstup na trh snazší a kde zároveň probíhají mnohé projekty v rámci Nové Hedvábné stezky.
Čína tak podle webu OilPrice využívá komplexní investiční strategii, která jí umožňuje upevnit vliv na rozvíjejících se trzích. Zatímco Peking jedná, západní státy často stále jen zvažují své další kroky.
