Rozpočtové kejkle Zbyňka Stanjury se už dostaly za hranu reality, ukázala analýza Národní rozpočtové rady
Rozpočtové kejkle Zbyňka Stanjury se už dostaly za hranu reality, ukázala analýza Národní rozpočtové rady
Ukrajinskému ministrovi energetiky Germanu Galuščenkovi je vyčítáno, že podcenil decentralizaci energetických zdrojů. Zemi hrozí, že bude mít během zimy problémy s dodávkami elektřiny.
Ukrajinskému ministrovi energetiky Germanu Galuščenkovi je vyčítáno, že podcenil decentralizaci energetických zdrojů. Zemi hrozí, že bude mít během zimy problémy s dodávkami elektřiny.
Opravit nebo něco vytvořit vlastníma rukama? Američtí influenceři podle nové módní vlny objevili kouzlo manuálních a technických prací, které začali popularizovat mezi dětmi a mládeží. V rozsáhlém průzkumu se mladí lidé i rodiče vyjádřili, že takové profese mohou být stabilní a kreativní. Významnou roli v tomto posunu hrají sociální sítě.
Opravit nebo něco vytvořit vlastníma rukama? Američtí influenceři podle nové módní vlny objevili kouzlo manuálních a technických prací, které začali popularizovat mezi dětmi a mládeží. V rozsáhlém průzkumu se mladí lidé i rodiče vyjádřili, že takové profese mohou být stabilní a kreativní. Významnou roli v tomto posunu hrají sociální sítě.
Země se zavázala k ochraně klimatu. Na své cíle by ale měla dávat šestkrát víc peněz každý rok.
Česko rozehrálo malý zelený podvod. Ačkoli v Evropě slíbilo, že přidá plyn v ochraně klimatu, podle čísel nové studie to vypadá, že závazkem celá akce také skončila. K usvědčení české vlády stačila, jako mnohokrát předtím, jednoduchá věc: Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) porovnali klíčový dokument s názvem Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu s reálnými výdaji, které vláda na své cíle posílá. Výsledek? Každý rok by bylo třeba vynaložit šestinásobek peněz oproti současným výdajům.
Vnitrostátní plán je, mimo jiné, jakási bible popisující, co a za kolik peněz chce Česko udělat, aby do roku 2030 snížilo emise skleníkových plynů, zvýšilo podíl obnovitelných zdrojů energie a objem úspor energie. Cílem sepsaným v plánu je snížit celkové emise skleníkových plynů do roku 2030 o 30 procent v porovnání s rokem 2005, což odpovídá úbytku emisí o 44 milionů tun CO2. Penězi vyjádřeno to mají být „nižší jednotky bilionů korun“, jak se v plánu píše. V tomto případě jde o celkové náklady včetně provozní podpory zdrojů a jejich obnovy.
Vědci z FEL se drželi poměrně při zdi. Sumu očistili na základ, který zahrnuje potřebné investiční náklady na rozvoj obnovitelných zdrojů, ke kterému se Česko zavázalo. A došli k 300 miliardám. A pak se na cíl do roku 2030 podívali optikou současných investičních výdajů. Spočetli, kolik investic plyne z podpůrných programů, jako jsou OPŽP, Nová zelená úsporám, OPPIK a podobně. Přihlédli i k infrastruktuře, tedy k plánům, které má na příští roky třeba ČEPS. Započítávali nové instalované výkony v daném roce. „Vyšlo nám, že je potřeba zšestinásobit roční investice, aby Česko cílů dosáhlo. Není to nereálné, ale ambice je to velká,“ popisuje vedoucí výzkumu Michaela Valentová z Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
