Přebytek obchodu překvapuje odolností, stavebnictví už brzdí samo sebe
Shutterstock.com
Rekordní přebytek zahraničního obchodu míří k 200 miliardám. Stavebnictví jede na hraně přehřátí
Zahraniční obchod letos bude atakovat historický rekord, přebytek bude přes 200 miliard korun, teprve podruhé v historii. Stavebnictví zažívá boom – developeři zastavují výstavbu, aby zchladili trh, ve státním rozpočtu nejsou peníze na všechny projekty.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Klíčovým segmentům české ekonomiky – zahraničnímu obchodu i stavebnictví – se v říjnu opět dařilo. Zahraniční obchod vykázal přebytek 26 miliard korun, který překonal očekávání analytiků. Od ledna do října letošního roku už přebytek činí takřka 195,6 miliardy korun. To představuje o zhruba čtyři miliardy korun vyšší přebytek než ve stejném období loňska. Rok 2024 byl přitom z hlediska nominálního přebytku českého zahraničního obchodu historicky rekordní. Je tak poměrně pravděpodobné, že celkový přebytek za letošek překoná hodnotu 220,5 miliardy, tedy hodnotu loňského rekordu. Zahraniční obchod nadále vykazuje až překvapivou odolnost tváří v tvář náročnému mezinárodnímu prostředí, poznamenaném zaváděním cel Trumpovou administrativou či dýchavičností německé ekonomiky. Tuzemskému průmyslu i zahraničnímu obchodu by v příštím roce mohla pomoci uvolněnější rozpočtová politika nové české vlády a také obří investiční programy vlády německé, částečně včetně její chystané dotační úlevy od drahých energií velkému průmyslu. I když ta bude muset být doprovázena podobným opatřením v ČR, aby byl její celkový dopad na českou ekonomiku čistě příznivý. Tyto impulsy by mohly i více než kompenzovat pokračující neblahý dopad cel, který bude v letošní druhé polovině roku palčivější než v té první, kvůli odeznění efektu předzásobení v USA. Není navíc vyloučeno, že Nejvyšší soud USA ještě do konce letoška shledá podstatnou část amerických cel, včetně většinově 15procentního cla na dovoz z EU, za protiprávní. To by samozřejmě dále českému zahraničnímu obchodu pomohlo, neboť by se snížila průměrná celní sazba, které vývoz ze zemí EU do USA čelí.
V Česku se daří také zmíněné stavební produkci. Lze hovořit o stavebním boomu. Letos v říjnu stoupla stavební produkce meziročně o výrazných 7,1 procenta. Stavební produkce tak ovšem už nenarostla dvouciferným tempem jako v předchozích pěti měsících – což byla nejdelší taková řada od roku 2004. Stavebnictví i tak stále prožívá své nejlepší období za posledních růst více než dvacet let. To se projevuje přehříváním celého trhu a silným růstem cen vstupů, čehož důsledkem klíčový developer Central Group v těchto dnech oznámil pozastavení své nové výstavby, aby, jak uvádí, „zchladil trh“. Tahounem růstu stavebnictví bylo v říjnu na rozdíl od září pozemní stavitelství, i díky meziročnímu nárůstu počtu zahájených bytů o vysokých 34 procent. Zejména v inženýrském stavitelství se trvaleji projevují výrazné investice z veřejných rozpočtů, pozemnímu stavitelství zase svědčí stále silná poptávka po rezidenční výstavbě, kterou neochromily ani nadále poměrně vysoké úrokové sazby – hypotéky jsou dvojnásobně drahé v porovnání s dobou před pandemií covidu, ale poptávka po nich je srovnatelná jako tehdy. Stavební boom Česka ovšem vskutku způsobuje zejména inženýrské stavitelství, tedy například výstavba a rekonstrukce dopravních komunikací. Těch je i pro příští rok připraveno tolik, že je otázkou, zda se na ně podaří ve státním rozpočtu nalézt dostatečné množství finančních prostředků.