Komín plzeňského pivovaru

Komín plzeňského pivovaru

Foto: Dietmar Rauscher / Shutterstock.com

Tip (nejen) na víkend

Fascinují vás staré tovární komíny? Tak vzhůru do Mostu, výstava ukazuje jejich neobvyklé proměny

Oblastní muzeum a galerie v Mostě zve na výstavu Tovární komíny – nové využití ikon průmyslového věku. Putovní výstava přibližuje na 32 příkladech možnosti dalšího využití komínů, které již neslouží svému původnímu účelu. Výstava bude v půdních prostorách muzea k vidění do 30. října.

čtk

Na panelech jsou vyobrazeny příběhy staveb doplněné o jejich přesnou polohu i QR kód s detailnějšími informacemi. Za projektem stojí dvojice odborníků Martin Vonka a Michal Horáček.

„My se zabýváme továrními komíny z více pohledů. Koukáme na ně vědeckým okem. Zajímá nás jejich stavební vývoj, stavební podoba, technické náležitosti a podobně,“ uvedl Horáček.

Badatelé se zajímají také o historické souvislosti výstavby i o následné využití komínů. „Například kterému sloužili průmyslu. Zajímá nás ale i to, co je vidět na té výstavě, a to je tovární komín jako objekt poté, co ztratil svou původní funkci,“ uvedl Horáček.

Mezi vybranými stavbami je například komín v Brně-Komárově předělaný na rozhlednu. Nechybí ani zmínka o komínu u Dittrichovy hrobky v Krásné Lípě na Děčínsku. Mauzoleum bylo v minulosti dálkově vytápěné z 25 metrů vzdálené samostatně stojící kotelny, jejíž pozůstatky včetně komínu jsou dnes volně přístupné. Město hrobku postupně opravuje.

V Děčíně zase stojí obchodní centrum Pivovar, které se rovněž chlubí zachovaným komínem. Mezi nejnověji využité komíny v kraji patří stavba ve Varnsdorfu, u které vznikl skatepark s příhodným názvem U Komína.

Hlavním významem komínů je podle Vonky jejich symbol. „Majitelé se nás občas ptají, co s komínem mají dělat, tak my říkáme ‚nechte ho tak, jak je, opravte ho, a to je ta jeho nejsilnější role‘, míní Vonka.

Symbolická role zachování stavby je podle něj nejsilnější. Zároveň jsou komíny často místem, kde si čápi staví svá hnízda. Slouží také jako prostor pro umělce.

Autoři výstavy mají nicméně v oblibě i demolice. „Pokud není komín památkově chráněn nebo tam není jiný systém ochrany, je to na majiteli,“ řekl Vonka. Během demolic rovněž odborníci mnohdy asistují, a to i z toho důvodu, aby zachránili například ojedinělé cihly.

Vonka podotkl, že výroba speciálně tvarovaných radiálních děrovaných cihel je už v dnešní době takzvaným mrtvým řemeslem. „Při sanacích pak majitelé tápou, z čeho komín opravit, my tyhle cihly z demolic sbíráme,“ dodal. Dvojice tedy umí majitelům komínů poradit, jak je zachovat i jak je případně zbourat. Cihly jsou také součástí výstavy.

Jedním z dalších výstupů projektu je také mapa a databáze komínů. Projekt vznikl pod záštitou ČVUT. V Česku jsou odhadem asi 3000 zděných komínů, kvůli projektu badatelé prozkoumali 500 až 600 z nich.

Sami mají vlastní firmu Fabriky.cz a netají se ani svým koníčkem na komíny lézt. Upozornili, že je nutné mít povolení majitele.