Tak vypadá Hlava 22 v českém vydání. Stát přispívá v rámci programu Antivirus na mzdy zaměstnancům malých firem postižených opatřeními proti šíření koronaviru. Avšak pracovníci na úřadech práce ostražitě hlídají, aby si o náhradu mzdy nepožádal jednatel či spoluvlastník společnosti s ručením omezeným. Pokud se tak stane, úředníci žádost o podporu vrátí k přepracování.

Nejedná se o výjimečný případ. V Česku je registrováno téměř půl milionu eseróček a souběh funkce jednatele a pracovní smlouvy je spíše pravidlem než výjimkou. Méně starostí mají firmy s více jednateli, kteří si navzájem podepsali zaměstnanecké smlouvy. Ale pokud jednatel podepsal smlouvu sám se sebou, tak je zle. Nepomůže mu ani to, kolik peněz za sebe odvedl státu na daních a pojistném.

Týdeník Hrot hovořil s jedním podnikatelem, kterého tento přístup úředníků postihl. Je současně zaměstnancem a jednatelem malé firmy se zhruba deseti zaměstnanci. Vyhověli jsme jeho žádosti, že nezveřejníme jeho jméno ani název firmy. Podniká totiž na drsném severu republiky, kde jsou prý úředníci obzvlášť nelítostní a pomstychtiví.

Nachytat a nevyplatit

Příběhy o nadměrné přísnosti pracovníků úřadů práce a finančních úřadů v posledních týdnech přibývají. Například podnikatel v oboru IT David Soukup si na sociální síti Twitter postěžoval, že krátce po podání žádosti o příspěvek na mzdy zaměstnanců z programu Antivirus dostal obálku s modrým pruhem. Přijdou úředníci na kontrolu dokumentů týkajících se zaměstnanců, jejich mezd a odvodů za poslední dva roky.

Na další případy upozornila různá česká média. Například Hospodářské noviny zmínily případ tanečníka Miroslava Kosíka. Ten po vyhlášení vládních opatření proti koronaviru přišel o práci, ale přesto po něm chce finanční úřad vrátit zpět vyplacených pětadvacet tisíc korun. Web iHned.cz zmínil též podobnou zkušenost Martina Vítka, podnikatele v IT. Pracovnice opavského finančního úřadu jej vyzvala, aby část příspěvku vrátil. A důvod? Tím, že přerušil živnost, ztratil nárok na plnou výši příspěvku.

Obavy z drastických kontrol mírní daňový poradce Tomáš Goláň, který zastupoval - a i po zvolení do funkce senátora dál zastupuje - mnoho firem poškozených sporným postupem finančních úřadů. „O ničem takovém nevíme a my všem říkáme, že se nemají nechat vystrašit. Pokud splňují podmínky pro čerpání, nemají se vůbec bát. Otázkou je, co bude po skončení krize. Ale já bych se toho nebál,“ odpověděl Goláň.

Týdeník Hrot nicméně zachytil informaci, že na nejmenovaný krajský finanční úřad přišel šéf a vydal následující pokyn: vylosujte si část podnikatelů, kteří požádali o vyplacení pětadvacetitisícové podpory od státu, a důkladně je zkontrolujte. I když se může zdát, že z pohledu veřejných financí je „Pětadvacítka“ málo peněz, tak ani drobní živnostníci kontrolám neuniknou.

Kontrola musí být

Jak na výtky reagují úřady, které podporu v době vynuceného omezení ekonomické aktivity podporu vyplácejí? Podle vyjádření Generálního finančního ředitelství „není určitě namístě hovořit o plošném provádění kontrol v oblasti kompenzačního bonusu“. Kompenzační bonus neboli Pětadvacítka podléhá režimu daňového řádu, takže je možné oprávněnost výplaty peněz kontrolovat po dobu až tří let.

Druhý kritizovaný program pomoci -Antivirus - má na starost ministerstvo práce a sociálních věcí a jemu podřízené úřady práce. „Úřad práce ČR poskytuje v rámci programu Antivirus prostředky ze státního rozpočtu. Proto také musí kontrolovat, zda byly využity k účelu, ke kterému byly určeny,“ reagoval Jan Brodský z tiskového oddělení MPSV.

Provádění kontrol podle mluvčího vychází ze zákonné povinnosti a zároveň z povinnosti péče řádného hospodáře s veřejnými finančními prostředky. „Kontroly musely být zahájeny i proto, že Úřad práce dostával konkrétní informace o záměrném porušování pravidel programu Antivirus. Šlo například o žádosti o vyplacení náhrad mezd pro zaměstnance, kteří však nebyli na překážkách v práci, kdy byla vykazována hrubá mzda za celý měsíc březen, a nikoli pouze za období od 13. března, nebo případy, kdy jednatelé společností sami se sebou jako se zaměstnanci uzavírali pracovní smlouvy,“ dodává Jan Brodský.

Čekání na peníze

Pomalé vyplácení podpory, doprovázené nedůvěrou ze strany státních úředníků, staví české podniky a podnikatele do nevýhodné pozice oproti konkurentům v okolních zemích. Hlavně v Německu a Rakousku platí, že stát vyplácí finanční podporu všem, kdo o ni požádají, a to v řádu hodin, maximálně dní. V Česku někteří marně čekají na peníze již dva měsíce.

Když se v Česku koronavirová nákaza rozjela naplno, přislíbil premiér Andrej Babiš masivní finanční pomoc. Na přímou pomoc firmám a podnikatelům přislíbil 100 miliard korun plus dalších 900 miliard v úvěrech se státní zárukou. Realita však zůstává daleko za těmito sliby. Podle posledních známých čísel, která dala dohromady ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská a web Hlídač státu, mají firmy a živnostníci jistých zatím jen něco přes 50 miliard korun v přímé podpoře.

Ještě horší je situace v případě půjček se státní zárukou, tedy programů Covid. Když měli účastníci ankety Hospodářské komory vládní opatření oznámkovat jako ve škole, úvěry Covid I a II dopadly nejhůře - dostaly čtyřku s hodně dlouhým minusem. Terčem kritiky je mimo jiné nadměrná administrativní náročnost, kdy podnikatelům vyplňování různých dotazníků zabralo deset i více hodin.