Dnešní decentralizovaná výroba ze stovek tisíc solárních a větrných elektráren klade na řízení sítě mnohonásobně větší nároky, říkají experti
Shutterstock.com
Napětí v síti
Příliš mnoho slunce: Evropa bojuje s přetíženou sítí kvůli rekordní solární výrobě
Po čtyřech rekordních letech růstu čeká evropskou solární energetiku první útlum za dekádu. Důvodem nejsou jen drahé investice, ale i přetížené přenosové soustavy, které nejsou připraveny na příval elektřiny ze slunce. Energetici varují: bez masivní modernizace může zelená transformace narazit.
editor
Evropská energetika zažívá zvláštní paradox. Co mělo být symbolem soběstačnosti a udržitelnosti, se začíná obracet proti systému samotnému.
Rychlý růst výroby ze slunečních elektráren způsobuje, že elektrické sítě v Evropě jsou stále častěji přetížené a náchylné k výpadkům. Experti varují, že infrastruktura není stavěná na éru, kdy většinu elektřiny dodávají obnovitelné zdroje závislé na počasí.
Jen loni přibylo v Evropské unii 65,5 gigawattu nové solární kapacity – nejvíce v historii a už čtvrtý rekordní rok v řadě, píše ekonomický a surovinový web Oilprice.com.
Přesto růst meziročně zpomalil a poprvé po deseti letech se letos očekává pokles nových instalací. Důvod? Přesycený trh, záporné ceny elektřiny a časté vypínání elektráren kvůli přebytkům energie.
Takzvaný kanibalizační efekt – kdy nadprodukce z větru a slunce srazí velkoobchodní ceny pod nulu – se stal realitou ve většině evropských zemí.
Výrobci často musejí elektřinu prodávat se ztrátou, nebo ji vůbec nevyrábět. V některých případech dostávají kompenzace, jinde jsou nuceni vypínat panely bez náhrady. To snižuje zisky a odrazuje nové investory, píše web Oilprice.com.
Negativní dopady se neprojevují jen ekonomicky. V dubnu letošního roku došlo k rozsáhlému blackoutu na Pyrenejském poloostrově, který podle vyšetřování způsobily přepětí a nestabilita sítě po náhlém nárůstu výroby ze solárních zdrojů.
A podobných incidentů přibývá. Podle dat evropské asociace provozovatelů sítí ENTSO-E došlo loni k 8645 napěťovým špičkám – o dvacetinásobek více než v roce 2015.
Evropa bojuje s přetíženými sítěmi: blackouty mohou být „nový normál“
Problém je systémový. Evropské sítě byly vybudovány pro éru stabilních zdrojů – uhlí, plynu a jádra. Dnešní decentralizovaná výroba ze stovek tisíc solárních a větrných elektráren klade na řízení sítě mnohonásobně větší nároky.
„Rychlost změny je extrémní,“ popsal nizozemský expert Jan Vorrink z národního dispečinku. „Dynamika růstu solárních instalací tlačí systém na hranici možností,“ doplnil pro agenturu Bloomberg.
Roky a stovky miliard
Evropská komise proto prosazuje rozsáhlou modernizaci přenosových soustav – více vedení, lepší přeshraniční propojení i investice do flexibility, tedy schopnosti přizpůsobit výrobu aktuální poptávce.
Jenže právě solární energie je v tomto ohledu nejméně pružná. Když svítí slunce, elektřina proudí, a když zapadne, výroba se zastaví – bez ohledu na to, jestli ji systém potřebuje, zdůrazňuje analýza webu Oilprice.com.
Alternativou by bylo omezit tempo růstu solárních kapacit, což by ale politicky znamenalo krok zpět v dekarbonizačních plánech.
Evropa tak volí složitější cestu: budovat obrovská úložiště, rozšiřovat přenosové sítě a digitalizovat řízení spotřeby. Jenže přestavba energetické infrastruktury potrvá roky a bude stát stovky miliard eur.
