Německo bude muset i během zimy více spoléhat na plyn (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Energetika
Německo pálí rekordní množství plynu, větrné zdroje selhávají. Stihne Evropa před zimou naplnit zásobníky?
Slabý vítr a nízká vodní produkce nutí Berlín zvýšit využívání fosilních paliv, což zpomaluje doplňování zásobníků před zimní sezónou.
editor
Německo vyrábí elektřinu z plynových elektráren nejvíce od roku 2021, což zpomaluje plnění evropských zásobníků plynu před zimní špičkou.
Podle dat agentury LSEG vyrobila země od ledna do října 41,6 gigawatthodiny elektřiny z plynu, což představuje 19 procent celkové produkce – nejvyšší podíl od roku 2019, píše ekonomický web Oilprice.com.
Za nárůstem stojí slabý výkon větrných elektráren kvůli nízké rychlosti větru. Trend přetrvává a analytici očekávají, že Německo bude muset i během zimy více spoléhat na plyn.
Zimní měsíce jsou obvykle obdobím nízké výroby z větru i solárních zdrojů a letos k tomu navíc přispívá i podprůměrná produkce z vodních elektráren.
Achillova pata NATO se mění v jeho zbraň: Via Baltica může být noční můrou Kremlu
Produkce elektřiny z větru a vody dohromady meziročně klesla o sedm procent, uvedla agentura Reuters s odkazem na data LSEG v článku nazvaném „Vyšší spotřeba plynu v Německu brzdí hromadění zásob v Evropě.“
Tyto obnovitelné zdroje se tak na celkové výrobě podílely pouze 34 procenty, přestože Německo letos zaznamenalo rekordní přírůstky nové větrné kapacity.
Zvýšené využívání plynu má přímý dopad na tempo doplňování zásobníků. Plynové zásoby v celé EU jsou sice naplněny zhruba z 83 procent, ale Německo za ostatními zeměmi zaostává.
Zatímco Francie, Itálie nebo Belgie hlásí naplněnost přes 90 procent, německé zásobníky jsou aktuálně na 75,24 procenta své kapacity. Země má přitom v rámci Unie jedny z největších zásobních kapacit, jejichž doplnění je nyní kvůli vyšší domácí spotřebě plynu pomalejší.
Podle klimatických analytiků z organizace Ember se Německo dostává do stále složitější situace, kdy závislost na plynu snižuje jeho schopnost reagovat na výkyvy počasí.
Pokud se současný trend udrží i v zimě, může být země nucena častěji využívat fosilní zdroje, což oslabí její klimatické cíle i stabilitu evropského energetického systému.