Ilustrační foto: Shutterstock.com
Drahé kovy
Sedm gramů na každého Čecha. Tuzemská ložiska zlata ukrývají kov za 200 miliard, který by stálo za to vytěžit
V českém podzemí se ukrývá 77 tun zlata, které by se při současných cenách vyplatilo těžit – s hodnotou kolem 3900 dolarů za troyskou unci to dělá více než 200 miliard korun. Samozřejmě bez započtení nákladů. Proti těžbě ale stojí zájem na ochraně životního prostředí.
čtk
Tuzemská ložiska zlata skrývají více než 77 tun dostupných zásob tohoto drahého kovu. Jde o zásoby, které lze vytěžit a jejichž dobývání by podle odborníků bylo rentabilní. ČTK informaci získala z údajů České geologické služby.
Těžba zlata v České republice skončila v polovině 90. let minulého století. O jejím případném obnovení se v posledních letech opět začalo diskutovat například ve Zlatých Horách na Jesenicku, v jejichž okolí se pod zemí podle předběžných odhadů nachází více než 3,5 tuny žlutého kovu. Místní obyvatelé i samospráva se k těmto úvahám zatím staví odmítavě.
Na území ČR geologové evidují 15 ložisek zlata. Odhadovaných 77 tun představuje 0,15 procenta celosvětových zásob, které obnáší přibližně 59 tisíc tun.
Zlato se v Česku těžilo do roku 1994, kdy byla ve Zlatých Horách ukončena těžba polymetalické rudy složené z několika různých prvků včetně zlata.
„Využívání zásob zlatonosných rud na ložiscích brání nedořešené střety zájmů s ochranou životního prostředí a z hlediska světového i ojedinělý zákaz kyanizace v hornictví v ČR. K tomu navíc v roce 1999 přistoupilo usnesení vlády, kde bylo konstatováno, že těžba zlata je na území ČR nežádoucí. Následující vlády rozšířily zákaz i na samotný průzkum zlatonosných rud,“ stojí ve zprávě České geologické služby.
S rostoucí cenou zlata na světových trzích se přistup státu změnil a podnik Diamo začal před pěti lety s přípravou průzkumu zásob v oblasti zrušeného ložiska zlata ve Zlatých Horách.
Výsledek průzkumu zástupci Diama publikují ve čtvrtek ve Zlatých Horách na druhém dni sympozia věnovaného těžbě nerostných surovin.
Podle ředitele odboru hornictví a surovinové politiky ministerstva průmyslu a obchodu Václava Zemka si stát objednal průzkum ložiska zlata kvůli tomu, aby měl reálnou představu o jeho vydatnosti a experti pak mohli spočítat, zda by se případná těžba vyplatila.
Pokud průzkum vyzní ve prospěch obnovení dobývání zlata, samotnou těžbu by muselo povolit ministerstvo životního prostředí a také Český báňský úřad.
„Cesta k těžbě je u nás velice dlouhá. Dbá se na lokální zájmy i na ochranu životního prostředí. Legislativa je v této oblasti velmi moderní a přísná. Nehrozí scénář, že by někdo těžil proti vůli místních lidí,“ uvedl Zemek.
Zastupitelé Zlatých Hor v září záměr obnovit těžbu zlata v katastru města odmítli. „Diskutovalo se o přínosech pro rozvoj města a neshledali jsme v tomto směru v této chvíli žádné příznivé dopady, které by měly napomoci rozvoji města,“ uvedl starosta Zlatých Hor Milan Rác.
Předpokládané ložisko leží podle něj z 90 procent na katastru města, část je v sousední obci Heřmanovice.
Od záměru obnovit u Zlatých Hor těžbu zlata ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2016 prozatím upustilo, protože podle tehdejších propočtů by se kvůli nízkým cenám tohoto drahého kovu nevyplatila.
Cena zlata od té doby vzrostla a přiblížila se k hranici, kdy by těžba tohoto kovu u Zlatých Hor mohla být rentabilní.
V polovině října cena zlata vystoupala na novém maximu a poprvé překonala hranici 4300 dolarů (zhruba 89 110 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu).
