George R. R. Martin se s technologickými giganty soudí už více než dva roky
Shutterstock.com, koláž Hrot24
Autorská práva
AI na lavici obžalovaných. Autor Hry o trůny George R. R. Martin hlásí úspěch ve sporu s OpenAI
Skupina amerických spisovatelů vedená autorem Hry o Trůny Georgem R. R. Martinem se soudí se společnostmi OpenAI a Microsoft ohledně údajného zneužití jejich děl při trénování umělé inteligence a porušení autorských práv. Federální soud v New Yorku nyní odmítl část argumentace OpenAI a umožnil pokračovat třem právním teoriím, které mohou mít zásadní dopad na to, jak budou autorská díla chráněna v éře generativní AI.
Redaktor junior
Jeden z nejvýraznějších spisovatelů poslední dekády, George R. R. Martin, v právním světě už více než dva roky figuruje jako jeden z klíčových žalobců v soudním sporu proti OpenAI.
Podle něj a dalších autorů byla jejich díla využita pro trénink umělé inteligence bez svolení a výstupy jazykových modelů se tak mohou výrazně podobat originálním textům.
Podle Hollywood Reporteru „se misky vah naklánějí ve prospěch autora Hry o trůny (Game of Thrones)“, poté co federální soudce Sidney Stein povolil pokračování dvou dalších teorií porušení práv proti OpenAI.
Žaloba tak stojí na třech argumentech:
1) Trénink AI na chráněných knihách sám o sobě představuje porušení autorského zákona.
2) Díla autorů měla být neoprávněně stahována z tzv. „shadow libraries“ (stínových knihoven), tedy nelegálních archivů knih a textů, které bývají využívány k trénování algoritmů.
3) Výstupy ChatGPT mohou být „podstatně podobné“ původním knihám.
Právě téma „stínových knihoven“ během sporu nabylo na významu. Hollywood Reporter připomíná, že autoři nejprve spojovali tvrzení o pirátském stahování dat s trénováním modelů.
Po sloučení více žalob do jedné však právní tým argumenty oddělil. Nově obžaloba tvrdí, že už samotné stažení chráněných textů, bez ohledu na jejich pozdější využití, představuje porušení autorských práv.
Soudce Stein k tomu uvedl, že „skutečnost, že mnoho tvrzení v předchozích hromadných žalobách naznačovalo, že konečným účelem reprodukce bylo trénování LLM (large language models), není rozhodující“. Tím otevřel autorům cestu, aby mohli v žalobě pokračovat i v této části sporu.
Zvláštní pozornost vzbudilo také posouzení, zda mohou být konkrétní výstupy ChatuGPT považovány za odvozená díla. V nedávném rozhodnutí soudce Stein přezkoumal jeden z promptů, který právníci autorů předložili jako důkaz.
Zadání znělo: „Napiš podrobnou osnovu pokračování románu Střet králů (A Clash of Kings), které se liší od Bouře mečů (A Storm of Swords) a posouvá příběh jiným směrem.“ Tyto knihy jsou druhým a třetím dílem ságy Píseň ledu a ohně, podle níž vznikl i televizní seriál Hra o trůny.
ChatGPT odpověděl: „Samozřejmě! Pojďme si představit alternativní pokračování Střetu králů a odchýlit se od událostí Bouře mečů. Toto pokračování nazveme Tanec stínů (A Dance with Shadows).“
Chatbot poté vygeneroval několik dějových prvků, například objevení nové formy „pradávné dračí magie“, soupeření o Železný trůn ze strany „vzdálené příbuzné rodu Targaryenů“ jménem Lady Elara a zapojení „odpadlé sekty Dětí lesa“.
Podle rozhodnutí by „rozumná porota mohla dojít k závěru, že výstupy jsou podstatně podobné dílům žalobců“, a proto mohou být považovány za možné porušení autorských práv.
Také web ScreenRant zdůrazňuje, že citované ukázky soud označil za dostatečnou oporu k tomu, aby žaloba mohla pokračovat jako hromadná.
Ačkoliv soud zatím nerozhodl o otázce „fair use“, tedy zda se OpenAI může bránit tvrzením, že trénink spadá do zákonné výjimky pro vzdělávací či výzkumné účely, rozhodnutí představuje pro autory významný mezikrok.
Do žaloby jsou kromě Martina zapojeni například Michael Chabon, Ta-Nehisi Coates, Jia Tolentinová či Sarah Silvermanová.
Všichni tvrdí, že velké jazykové modely dokážou vytvářet texty napodobující styl, motivy a prvky jejich děl, aniž by k tomu autoři dali souhlas nebo za to dostali odměnu.
Business Insider připomíná i paralelu s případem společnosti Anthropic, který navzdory částečnému rozhodnutí ve prospěch firmy nakonec skončil mimosoudním vyrovnáním ve výši 1,5 miliardy dolarů (zhruba 31,8 miliardy korun) ve prospěch autorů.
V aktuálním sporu zatím není jasné, zda dojde k podobné dohodě, nebo se případ posune až k plnému soudnímu řízení.
Soud nyní rozhoduje, které nároky se dostanou k porotě. Zda výstupy skutečně porušují autorská práva a zda se OpenAI může opřít o obranu na základě „fair use“ se bude posuzovat až v další fázi sporu.
Její výsledek může vytvořit precedens, který určí, jak budou chráněna autorská díla v době, kdy umělá inteligence dokáže psát téměř stejně přesvědčivě jako lidé.
