Velké pobřežní větrníky v Baltském moři se stávají součástí vojenských plánů
Foto: Shutterstock.com
Větrníky jako součást obrany proti Rusku? Na Baltu začínají mít i vojenské využití
Velké pobřežní větrníky v Baltském moři se stávají součástí vojenských plánů. Například polské ministerstvo obrany prosadilo vybavení desítek větrných turbín, které se budují na polském pobřeží, o radary a sonary, které může využívat armáda. Jedná se o reakci na sabotáže v oblasti z posledních let.
max
Větrníky pro výrobu elektřiny už v minulosti měly například zařízení pro informování ponorek v oblasti o své poloze nebo senzory odrazující ptáky, nově však začínají mít i sledovací zařízení jako radary a sonary a další prvky, sdílet s armádou mohou i komunikační systémy lodí.
Společnost uvedla, že během počátečních fází budování nových větrníků se stala terčem rušení rádiových signálů a najala si proto bývalé vojenské důstojníky, aby případům mohli čelit.
Polsko tímto projektem reaguje na několik incidentů a sabotáží z posledních tří let. V minulých měsících například zaznamenalo několik pádů dronů kvůli rušení GPS signálů. Podobné incidenty zaznamenalo v řádech desítek v minulém roce i Finsko či Litva. Tamní letecká asociace uvedla, že letecký provoz nad Litvou ohrozilo až 400 případů rušení signálu.
V minulých letech se však státy kolem Baltského moře setkaly i s fyzickými sabotážemi infrastruktury, jako přerušení elektrického kabelu Estlink 2 mezi Estonskem a Finskem. A problémy s ochranou infrastruktury neřeší jen pobaltské státy.
Podobně k energetické infrastruktuře přistupují například v Belgii. „V Belgii v současnosti nemůžete postavit větrníky, pokud se nezavážete ke sdílení dat s armádou a nenainstalujete na ně jejich přístroje, když vás o to požádají,“ uvedl Giles Dickson ze společnosti Wind Europe. V Belgii se také některé energetické společnosti podílí na cvičení s pobřežní stráží.
Zatímco Polsko či Belgie chce turbíny využívat ke sledování, ve Švédsku naopak armáda má s jejich budováním problém. Minulý podzim švédská vláda zrušila 13 projektů na budování pobřežních větrníků, které měly dodávat až 32 GW energie.
A to právě s odkazem na požadavek armády, která stavby odmítla z bezpečnostních důvodů. Armáda požadovala především rušení projektů na východním pobřeží Švédska směrem ke Kaliningradu.
Symbiózu mezi energetikou a vojenským využitím by státy NATO mohly využít i v rámci zvýšení výdajů na obranu a nového požadavku investovat 1,5 % HDP do budování infrastruktury. Mezi vojenské výdaje už nyní sledování a získávání zpravodajských údajů započítává například Velká Británie či Španělsko.
