Americká námořní flotila v akci (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Pokračování diplomacie...
Válka v Karibiku? Scénáře možného útoku USA na Venezuelu
Po nasazení amerických lodí a ponorky do Karibiku a po úterním útoku na loď poblíž Venezuely se množí otázky: chystají se USA k rozsáhlejší vojenské operaci, nebo jde jen o demonstraci síly?
editor
Venezuelský prezident Nicolás Maduro v pondělí prohlásil, že země je v „maximální pohotovosti“ a připravena čelit jakémukoli vojenskému kroku USA.
Reagoval tak na úterní vyjádření Donalda Trumpa, podle něhož americké jednotky zaútočily na „narkoteroristickou“ loď nedaleko venezuelských vod a zabily 11 lidí. Podle Trumpa šlo o členy gangu Tren de Aragua, který má být napojen na Madurovu vládu.
Washington zároveň rozmístil v jižním Karibiku tři torpédoborce, jadernou ponorku a výsadkovou skupinu námořní pěchoty. Pro Caracas je to „historická hrozba“ a „zločinný akt“, pro americké představitele naopak krok v rámci boje proti pašeráckým sítím, píše Newsweek.com.
Maduro mluví o „republice ve zbrani“ a slíbil povolat až 4,5 milionu ozbrojených civilistů. Podle kritiků jde ale spíše o propagandu než o reálnou sílu.
„Nikdo při smyslech si nemyslí, že 4,5 tisíce vojáků stačí na invazi do země s horami, džunglí a milionovým hlavním městem,“ řekl listu Guardian analytik Christopher Sabatini z londýnského Chatham House.
Také bývalý americký velvyslanec James Story upozorňuje, že jde spíše o ukázku síly než o skutečnou přípravu zásahu. Trump však dlouhodobě vyhrožuje, že vojenskou možnost proti Madurovi nevylučuje.
Tomahawky, pak vojáci
Podle expertů by případná operace začala dálkovými útoky Tomahawků na sklady munice, radary, komunikační sítě a odpalovací pozice dronů. Až poté by přicházely v úvahu pozemní akce. Venezuelská armáda je sice loajální Madurovi, ale trpí nedostatkem moderních zbraní, údržby i zásob. Americká převaha by byla zjevná.
„USA letos provedly podobné operace na Blízkém východě s pozoruhodnou přesností a efektivitou, často proti aktérům lépe vybaveným než venezuelské ozbrojené síly,“ řekl Carlos Solar, vedoucí výzkumný pracovník pro bezpečnost Latinské Ameriky ve think-tanku Royal United Services Institute.
„Tento přístup minimalizuje materiální a personální ztráty USA a zároveň vážně snižuje vojenské schopnosti protivníka,“ doplnil pro Newseek odborník na bezpečnostní problematiku.
Venezuela by se jen těžko bránila, protože její letecký park je pouze malý a experti vážně pochybují o jeho skutečné efektivitě v boji. To samé platí o nedostatečně servisovaných fregatách a stárnoucí ponorce, podotkl Solar. USA by podle něj pravděpodobně zvítězily už ve druhé vlně útoku pomocí torpéd, naváděné munice a raket země-vzduch.
Přímá invaze se však zatím nejeví pravděpodobná. „Trumpův Bílý dům je frustrovaný z toho, jak Caracas přehlíží pašerácké sítě, ale zatím neprojevil vůli k plnohodnotné válce,“ uvedl pro Newsweek William Freer z britské Council on Geostrategy. Spíše jde podle něj o nátlak na Madurovu vládu a snahu vyvolat regionální izolaci Venezuely.
Latinskoamerické země, včetně Kuby, americké kroky odsoudily jako „agresivní demonstraci síly“. Havana navíc odmítá spojování Madurova režimu s drogovým byznysem jako „absurdní záminku“. EU ani většina regionálních vlád přitom Madurovo znovuzvolení v červenci 2024 neuznává.
Trump chce Madurovu Venezuelu ekonomicky vymazat z mapy
Mnozí pozorovatelé proto připomínají invazi do Panamy z roku 1989, kdy USA pod záminkou boje proti narkobaronu Manuelu Noriegovi vyslaly přes 20 tisíc vojáků.
Tehdy šlo o zásah bleskový a zdrcující. Venezuelský scénář by ale byl jiný: země je rozlehlejší, má obtížnější terén a větší populaci.
Trumpova administrativa se tak ocitá mezi tlakem domácí politiky a snahou udržet region pod kontrolou. Pro samotného Madura pak platí, že každá hrozba zvenčí posiluje jeho obraz „ochránce vlasti“. Výsledek této nervózní partie proto zatím není možné předvídat.
