Podle Světové banky by měl region letos expandovat o 3,2 procenta a příští rok dokonce o 4,5 procenta. To je více než dvojnásobek očekávaného růstu světové ekonomiky
Shutterstock.com
Taktika, která vychází
Trump tlačí na Perský záliv, šejkové odpovídají bilionovými investicemi a nadále bohatnou
Saúdská Arábie, Katar či Spojené arabské emiráty navyšují investice do infrastruktury, technologií a obnovitelných zdrojů, zároveň ale těží z uvolnění těžebních limitů OPEC+. Podle Světové banky čeká celý region rychlejší růst než zbytek světa, i přes obchodní napětí s USA.
editor
Země Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) – Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Kuvajt a Omán – vstupují do nové éry ekonomické transformace. Jejich cílem je omezit závislost na ropě a budovat odolnější ekonomiky, založené na investicích do obnovitelných zdrojů, turismu, finančních služeb a digitálních technologií.
Tento směr se projevuje nejen v rozsáhlých infrastrukturních projektech a reformách, ale také v bezprecedentních investičních závazcích, všímá si ekonomický server Oilprice.com.
Během květnové cesty prezidenta Donalda Trumpa po Rijádu, Dauhá a Abú Zabí oznámil Bílý dům přísliby investic ve výši přes dva biliony dolarů, některá média dokonce uváděla až 3,2 bilionu (skoro 70 bilionů korun).
Největší balíky slíbily SAE (1,2 bilionu), Katar (1,4 bilionu) a Saúdská Arábie (600 miliard). Přestože jde zatím převážně o memoranda, signalizuje to sílu nových vazeb mezi regionem a USA.
Na pozadí těchto plánů stojí zavedení tzv. Liberation Day tarifu – desetiprocentního amerického cla na dovoz ze všech zemí, tedy i států GCC.
Namísto ústupu se blízkovýchodní monarchie rozhodly pro opačnou strategii: posílit hospodářské vztahy s USA, rozšířit investice do umělé inteligence a datových center a akcelerovat rozvoj sektorů, které se primárně netýkají ropy.
Podle Světové banky má tato strategie již výsledky. Po slabém růstu 0,3 procenta v roce 2023 a 1,7 procenta v roce 2024 by region měl letos expandovat o 3,2 procenta a příští rok dokonce o 4,5 procenta. To je více než dvojnásobek očekávaného růstu světové ekonomiky.
Saúdská Arábie
Největší ekonomika Zálivu má podle prognóz růst o 2,8 procenta v roce 2025 a poté stabilně přes 4,5 procenta. Silným tahounem bude návrat k vyšší těžbě ropy po ukončení dobrovolných škrtů OPEC+, ale i pokračující rozvoj neropných sektorů.
Ty mají do roku 2027 růst tempem 3,6 procenta ročně v rámci programu Vision 2030, který podporuje turismus, průmysl i technologické inovace.
Spojené arabské emiráty
SAE by měly růst o 4,6 procenta v roce 2025 a dále o téměř pět procent v letech 2026–27. Zásluhu na tom mají nejen příjmy z ropy, ale především diverzifikované sektory: finančnictví, logistika a digitální služby. Investice do vládních projektů a partnerství se zahraničními firmami posilují ekonomickou stabilitu země.
Katar
Katar očekává mírný růst 2,4 procenta v roce 2025, který se ale od roku 2026 zrychlí na 6,5 procenta díky masivní expanzi kapacit na zkapalněný zemní plyn (LNG).
Do roku 2030 plánuje Dauhá zvýšit výrobu z 77 na 142 milionů tun ročně. Nové projekty North Field East, South i West mají zásobovat Evropu a Asii, které hledají stabilní zdroje energií v éře dekarbonizace.
Bahrajn
Bahrajn očekává růst kolem 3,5 procenta díky dokončení modernizace rafinerie Bapco. Program BMP zvyšuje kapacitu o 42 procent a zavádí nové technologie pro efektivnější zpracování ropy. Současně se země snaží posílit sektory mimo ropu v rámci vize Economic Vision 2030.
Kuvajt
Po dvou letech recese by měl Kuvajt v roce 2025 růst o 2,2 procenta a v dalších letech o 2,7 procenta. Tahounem budou jak vyšší objemy těžby, tak investice do infrastruktury a úvěrové expanze.
Klíčovým faktorem zůstane tempo reforem a schopnost vlády podporovat odvětví, která nejsou přímo závislá na těžba či zpracování ropy.
Omán
Omán má ambiciózní plán zrychlit růst na tři procenta v roce 2025 a na čtyři procenta do roku 2027. Růst podpoří nejen těžba ropy, ale i výroba, stavebnictví a služby. Cílem je posílit rozpočtovou stabilitu a zvýšit příjmy mimo ropu, což je součástí Desátého pětiletého plánu sultanátu.
Celkově se státům GCC daří kombinovat tradiční ropné bohatství s novými sektory a přilákat biliony dolarů investic. Zatímco globální ekonomika zpomaluje, státy Zálivu se profilují jako dynamický blok schopný čelit geopolitickým i obchodním tlakům.
