Nová dráha by měla přispět k míru a mezinárodní spolupráci v regionu. Zleva Nikol Pašinjan, Recep Tayyip Erdoğan a Ilham Alijev
Alexandros Michailidis / kafeinkolik / Belish / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Mír na kolejích
Mírový plán amerického prezidenta překresluje mapy: Turecko staví Trumpovu železnici za miliardy
Turecko oznámilo zahájení výstavby 224 kilometrů dlouhé železniční tratě z Karsu na hraniční přechod Dilucu, která se má stát hlavní součástí takzvané „Trump Route for International Peace and Prosperity“ (TRIPP). Nový koridor má propojit Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan přes arménské území a stát se klíčovou částí tzv. Středního koridoru mezi Asií a Evropou.
redaktor
Podle tureckého ministra dopravy Abdulkadira Uraloğlua je železnice „mezinárodním poutem z oceli“, které posílí ekonomické i politické vztahy v regionu. Po dokončení by trať zvládla přepravit až 15 milionů tun nákladu a 5,5 milionu cestujících ročně.
Zásadní postavou celého projektu je americký prezident Donald Trump, který v srpnu spolu s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem podepsal mírovou dohodu.
Podle Bílého domu šlo o první ukončení zamrzlého konfliktu na periferii Ruska od konce studené války. Kromě ukončení bojů byla podepsána i deklarace o otevření dopravních tras v regionu.
Dohoda byla na místě označena za diplomatický průlom: Ázerbájdžán poprvé oficiálně uznal právo Arménie obnovit všechny komunikační cesty, včetně železnice.
Právě Trump inicioval koncept TRIPP – tranzitního koridoru, který má být nejen infrastrukturním, ale také politickým symbolem.
V Bílém domě byl představen jako „Trump Route for International Peace and Prosperity“ – tedy „Trumpova cesta pro mezinárodní mír a prosperitu“. Následně si za aktivitu prezident v podstatě řekl o udělení Nobelovy ceny za mír.
Zatímco evropští diplomaté k mírovému procesu na Kavkaze přistupovali zdrženlivě a Rusko ztratilo do značné míry v regionu vliv, Trump si připsal jeden z nejviditelnějších zahraničněpolitických úspěchů.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan dokonce hovořil o „historické šanci na spojení Asie a Evropy, kterou umožnil Trumpův plán“.
Ankara v červenci oznámila, že zajistila externí financování ve výši 2,4 miliardy eur (asi 58,7 miliardy korun). Balík vede japonská Mitsubishi UFJ Financial Group spolu se švédskou agenturou EKN, rakouskou OeKB a Islámskou rozvojovou bankou. Samotné instituce však zatím dohody nepotvrdily.
Podle analytiků citovaných webem OilPrice.com je financování klíčovým důkazem, že TRIPP není jen politickou vizí. Investoři reagovali na americké garance a diplomatické úsilí, které mělo celý projekt odblokovat. Trump se přímo podílel na vytvoření prostoru pro zapojení mezinárodního kapitálu.
Nový koridor TRIPP by mohl zastínit dosavadní linku Baku–Tbilisi–Kars (BTK), která se potýká s technickými problémy a nenaplnila očekávané přepravní objemy.
Místo projektovaných 6,5 milionu tun ročně zvládla do roku 2023 přepravit jen 1,47 milionu tun. Linka byla navíc na rok uzavřena kvůli opravám. Od TRIPP se očekává, že se stane dominantní spojnicí mezi východní Asií a Evropou.
Přesto zůstává řada nejasností, zejména ohledně samotného harmonogramu. Oficiálně se hovoří o čtyřech až pěti letech výstavby, ale zatím nebyly vypsány tendry na stavební práce.
Projekt figuruje v tureckém investičním programu už od roku 2022 s odhadovanými náklady 3,4 miliardy dolarů (asi 71,3 miliardy korun), přičemž většinu má pokrýt zahraniční úvěr.
