Izraelské letouny F-16 mohou nést více munice, včetně levnějších typů bomb
Shutterstock.com
Neúprosná ekonomika
Levně a smrtelně přesně. Izraelská munice za desítky tisíc nutí Írán vypálit miliony
Balistická střela za milion versus chytrá bomba za pár tisíc. Izrael a Írán vedou asymetrickou válku, v níž jeden plýtvá drahou municí — a druhý chytře šetří.
editor
Aktuální střet mezi Izraelem a Íránem má nejen vojenský, ale i silně ekonomický rozměr. Jak upozorňuje respektovaný web Business Insider, obě země v posledních dnech podnikly stovky úderů – rozdíl je ale v tom, kolik je to stojí.
Izrael při náletech nad Íránem používá především chytré bomby JDAM a SPICE, tedy neřízené pumy osazené levnými naváděcími systémy. Jedna JDAM stojí řádově desítky tisíc dolarů, v závislosti na konfiguraci.
Tyto zbraně vyrábí Boeing a izraelská firma Rafael, a jsou navrženy právě pro situace, kdy je potřeba levně, ale přesně zasáhnout vysoce hodnotné cíle.
Oproti tomu Írán reaguje balistickými raketami, jejichž jednotková cena může být až v řádu milionů dolarů. Od pátku odpálil více než 370 střel, což představuje miliardové náklady jen v použitých zbraních.
K tomu přidal stovky dronů, jako například Šáhid-136, který sice vyjde jen na přibližně 20 tisíc dolarů, ale je pomalejší a snadněji zničitelný.
Na papíře to vypadá jako cenově výhodnější varianta. Ale i proti dronům musí Izrael nasadit vlastní obranné systémy – Iron Dome stojí zhruba 50 tisíc dolarů za jeden interceptor, Arrow-3 dokonce až několik milionů za raketu. I při účinné obraně tak náklady rostou, byť asymetricky.
Z hlediska efektivity má navrch Izrael: dokáže ničit cíle přesně a levně, zatímco Írán vyprazdňuje zásoby drahých zbraní. Jak upozornila izraelská vláda, Tel Aviv navíc zničil třetinu íránských raketových odpalovacích zařízení, což další odvetu významně omezuje.
Pentagon výrazně oseká nákup stíhaček F-35. Moc na tom ale neušetří
Z hlediska vojenské strategie se ukazuje, jak moc může ovlivnit náklady moderní vzdušná převaha. Izrael totiž podle vlastního vyjádření i hodnocení amerického Institutu pro studium války dosáhl vzdušné nadvlády nad částí íránského území, včetně Teheránu.
Tento vývoj umožnil přesun od drahých střel s dlouhým dosahem ke zmíněným levnějším chytrým bombám – například typu JDAM nebo SPICE, jejichž použití je vhodné jen tam, kde nehrozí sestřelení. Nasazení těchto zbraní ukazuje, že se izraelské letectvo nad íránským územím cítí prakticky bez odporu.
Důkazem je i útok na letiště v Mašhadu, více než 2 200 kilometrů od izraelského území — šlo o nejdelší známý letecký úder Izraele od začátku operace Rising Lion, která má za cíl rozbít íránský jaderný program.
Z hlediska efektivity má navrch Izrael: dokáže ničit cíle přesně a levně, zatímco Írán vyprazdňuje zásoby drahých zbraní.
V operaci nasazuje Izrael kombinaci letounů páté generace F-35I, které jsou stealth a vhodné pro průnik do nepřátelského vzdušného prostoru, a čtvrté generace F-15 a F-16, které mohou nést více munice, včetně levnějších typů bomb.
Podle Business Insideru cílí izraelské nálety na vojenskou infrastrukturu: jaderná zařízení, výzkumné laboratoře, velitelské základny, protivzdušnou obranu a klíčové vojenské velitele.
Írán se mezitím brání v rámci možností. Vzhledem k nedostatečně vybudovanému letectvu se spoléhá hlavně na rakety a drony. Ale jejich nasazení je čím dál nákladnější — a méně efektivní.
I přes rozsáhlý útok napáchaly škody v desítkách obětí a stovkách zraněných, což je z vojenského hlediska relativně nízký dopad za cenu vyčerpané munice.
Zatímco Izrael maximalizuje účinek při minimálních nákladech, Írán riskuje ekonomické vyčerpání. A to ještě není konec. Jak upozorňuje Business Insider, zapojily se i americké síly v regionu, které pomáhaly se sestřelováním íránských raket, i když Washington oficiálně odmítá účast na ofenzivních operacích.
Celá situace se navíc může podle komentářů zkomplikovat i geopoliticky. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě prosazuje vojenské řešení íránského jaderného programu, který označuje za existenční hrozbu.
Operace Rising Lion tím ovšem může zbrzdit jakékoli diplomatické snahy, včetně případného návratu k jaderné dohodě, o kterou usiluje i americký prezident Donald Trump.
