Ministr financí Scott Bessent má pod palcem americké zlaté rezervy
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Riskantní krok
Zkusí Američané „zlatý trik“? Přes noc by naplnil státní kasu, ale oslabil nezávislost Fedu i rozpočtovou disciplínu
Revalvace zlata by podle analytiků fungovala jako forma skryté kvantitativní expanze. Kritici ale varují, že by tím USA podkopaly důvěru v nezávislost své fiskální i měnové politiky.
editor
Hodnota amerických zlatých rezerv vystřelila díky letošnímu růstu ceny zlata o 45 procent – nad hranici jednoho bilionu dolarů. Ve vládní finanční rozvaze se přitom nadále objevuje stará účetní hodnota, která je více než devadesátkrát nižší.
To vyvolává tlak na ministra financí Scotta Bessenta, aby uvažoval o takzvaném přecenění zlata, tedy přiblížení účetní hodnoty tržní ceně. Píše o tom ekonomický web Oilprice.com.
Podle propočtů by tento krok mohl přinést až 990 miliard dolarů (zhruba 20,5 bilionu korun), které by ministerstvo financí mohlo využít místo vydávání nových dluhopisů. Německo, Itálie nebo Jihoafrická republika podobnou praxi v minulosti už zvolily, a i americký Fed si tento scénář analyzoval.
Americký systém držby zlata je specifický. Zatímco ve většině zemí jej spravuje centrální banka, v USA je zlato přímo ve správě ministerstva financí.
Federální rezervní systém k němu má vydané pouze certifikáty, které se účetně zohledňují jako aktiva i pasiva. Pokud by došlo k revalvaci, zvýšila by se hodnota aktiv ministerstva i Fedu a zároveň by došlo k navýšení hotovostní bilance státní pokladny.
Z pohledu finančních trhů by to působilo podobně jako kvantitativní uvolňování. Balíky nových peněz by proudily do rozpočtu bez nutnosti emise dluhopisů, a přitom by se nezměnila oficiální výše dluhu, poznamenává Oilprice.com.
Podle analytiků Bank of America by to dodalo ekonomice impuls, který by mohl zvednout inflaci, posílit rizikový apetit investorů a zaplavit bankovní sektor přebytečnou likviditou.
Právě proto někteří ekonomové varují, že by šlo o krok neortodoxní a potenciálně nebezpečný. Spojené státy se záměrně vyhýbaly přeceňování svých rezerv desítky let, aby chránily důvěryhodnost fiskální i měnové politiky. Kritici varují, že by šlo v podstatě o politicky motivovanou emisi peněz a ztrátu nezávislosti Fedu.
Trhy ale na možnost revalvace slyší. Cena zlata už se pohybuje těsně pod hranicí čtyř tisíc dolarů za unci a investoři počítají s tím, že jakákoli zmínka o tomto postupu může trh poslat ještě výš.
Spekuluje se i o tom, že by podobný efekt mohla získat i další aktiva – například bitcoin – pokud by došlo k jejich „remonetizaci“.
Podle odhadů Bank of America je pravděpodobnost, že USA tento krok skutečně uskuteční, zatím nízká. Jakmile by ale ministerstvo financí představilo konkrétní plán, mohlo by jít o zásadní zlom nejen pro americkou ekonomiku, ale i pro globální finanční systém, uzavírá Oilprice.com.
