Ilustrační foto: Shutterstock.com
Čím hůře, tím lépe. Pokud dnes v USA padne cifra nižší než 75 000, nakopne to akcie, zlato i českou korunu
Dnes nastává zase jeden z těch pozoruhodných, neintuitivních dní, kdy v zásadě platí, že čím hůře, tím lépe. Ve 14.30 středoevropského času v USA zveřejní srpnová data z tamního trhu práce. Čím pesimističtější obrázek čísla poskytnou, tím ovšem lépe pro akcie, nejen americké. A vlastně třeba i pro zlato. A pro českou korunu. A pro českou inflaci i ceny pohonných hmot či třeba elektroniky.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Protože o čím horší čísla půjde, tím pravděpodobnější bude nejen snížení základní úrokové sazby americké centrální banky nyní v září – které má trh již za prakticky „ložené“ –, ale také pokračování jejich redukce v nadcházejících měsících. Akciové trhy by pochopitelně vyhlídku citelné redukce či její potvrzení přivítaly. Dolar by ale naopak oslabil.
Investoři se dnes v půl třetí odpoledne při čtení čísel z trhu práce v USA ze všeho nejvíce zaměří na jedno číslo: 75 000. S ním se nyní v konsenzu počítá.
Navíc představitelé americké centrální banky se nedávno nechali slyšet, že cifra 75 000 nových pracovních míst je zlomový údaj. Je to totiž podle nich minimální nutné měsíční tempo rozšiřování trhu práce v USA, které zaručuje udržení stabilizované míry nezaměstnanosti.
Pokud tedy americká ekonomika v srpnu vytvořila více než 75 000 pracovních míst, bude to pro akciové trhy špatná zpráva. Znejistí stran možná i zářijové redukce základní úrokové sazby, hlavně ovšem stran tempa jejího snižování v nadcházejících měsících.
Jestliže se ovšem naopak dnes dozvíme, že americká ekonomika nevytvořila ani těch 75 000 pracovních míst, akcie spíše porostou. Čím nižší skutečný údaj bude, tím pro akcie v zásadě lépe.
Pochopitelně, lze si teoreticky představit scénář, kdy by čísla byla tak drtivě špatná, tak katastroficky nízká, že by natolik stouply obavy z recese v USA, že by právě tato vyhlídka měla na akcie nakonec rovněž neblahý dopad. To je však vskutku spíše teoretická úvaha.
Znamenala by také, že americká centrální banka se snižováním sazeb trestuhodně zaspala. To, zda zaspala – a případně jak moc –, ale spíše než dnešní čísla prozradí cifry, kterou vyjdou příští týden. Ty totiž budou představovat revizi údajů z trhu práce v USA za období od dubna 2024 do března letošního roku.
Banka Wells Fargo odhaduje, že revize příštího týdne může z amerického trhu práce „sebrat“ 475 000 až 790 000 pracovních míst, která stávající statistika má – mylně – za vytvořená. O rok dříve, tedy za dvanáct měsíců končících březnem 2024, znamenala podobná revize ubrání 589 000 pracovních míst.
Naplní-li se odhad Wells Fargo, znamená to, že americká ekonomika vytvářela v období od dubna 2024 do března 2025 nikoli průměrně 149 000 pracovních míst měsíčně, jak nyní statistiky uvádějí, ale jen 83 000 až 110 000. To by byla pro akciové trhy další dobrá zpráva.
Opět: čím horší čísla z trhu, tím v zásadě lépe. Znamenala by totiž, že americký trh práce je v horším stavu, než se obecně míní, už delší dobu. Otevřela by potenciální dveře k zářijovému snížení úrokové sazby centrální banky USA ne pouze o 0,25 procentního bodu, ale hned o 0,5.
Na to by mělo pozitivně reagovat zlato nebo stříbro, kterým v krátkodobém výhledu svědčí pokles úrokových sazeb, protože jejich největší nevýhodou – která se s poklesem úrokových sazeb stírá – je to, že žádný úrok nenesou.
Dlouhodobě pak zlatu i stříbru svědčí obava předlužení ekonomik typu USA, Británie, Francie nebo Japonska, případě i houstnoucí geopolitické napětí.
Zlato i stříbro tedy nyní pohání jak krátkodobě naděje v nižší sazby, tak dlouhodobé obavy. Proto je zlato na svém historickém dolarovém rekordu a stříbro se k tomu svému rychle blíží.
