Děcka se někdy nestačí divit
Hrot24, vygenerováno v Midjourney
Jak na fake news?
I náctiletí se nechají snadno napálit umělou inteligencí. Ztrácejí pak důvěru v technologie i média
Rozvoj AI přinesl nebývalé možnosti tvorby digitálního obsahu, ale zároveň usnadnil šíření falešných informací. Stále více mladých lidí se cítí být obětí dezinformací šířených umělou inteligencí, ukázala nová studie.
redaktor
Průzkum mezi tisícovkou mladých Američanů ve věku 13 až 18 let odhalil, že 35 procent z nich už někdy naletělo falešnému obsahu na internetu. Ještě více – 41 procent – se setkalo s informacemi, které sice nebyly vyloženě nepravdivé, byly ale zavádějící.
Každý pátý respondent přiznal, že sdílel něco, co se později ukázalo jako lež. Je to překvapivé z toho důvodu, že dosud se mělo za to, že důmyslným podvodům naletí spíše senioři, kteří nemají s AI tolik zkušeností.
Tento fenomén se objevuje v době, kdy roste popularita generativní AI mezi mladými lidmi. Už v loňském roce průzkum ukázal, že sedm z deseti teenagerů si podobné technologie alespoň vyzkoušelo.
I když je trh s umělou inteligencí stále přeplněnější, dokonce i ty nejpokročilejší modely se nevyhnou takzvaným „halucinacím“, tedy generování smyšlených faktů. Studie univerzit Cornell, Washington a Waterloo z roku 2024 potvrzuje, že i špičkové AI systémy občas jednoduše vymyslí neexistující informace, informuje televize CNN.
Podle průzkumu jsou teenageři, kteří narazili na falešné zprávy, skeptičtější k roli AI v ověřování informací. Nedůvěra však nesměřuje jen k umělé inteligenci, ale i k technologickým gigantům jako Google, Apple, Meta, TikTok nebo Microsoft – téměř polovina mladých jim nevěří, že budou s AI zacházet odpovědně.
„Rozmach generativní AI umožňuje snadno a rychle šířit dezinformace a falešná média, což může dále podkopávat už tak nízkou důvěru teenagerů v média i státní instituce,“ uvádí studie.
I dospělí Američané už čím dál více vnímají, že digitální svět se hemží zavádějícími nebo zcela nepravdivými informacemi. Zásahy do regulace obsahu tomu navíc nijak nepomáhají. Od chvíle, kdy Elon Musk v roce 2022 převzal Twitter (dnes X), došlo k masivním škrtům v týmech moderátorů obsahu. Podle Muska to vede k větší míře svobody, podle kritiků k chaosu.
Studie uzavírá, že současná situace vytváří prostor pro vzdělávací programy, které by mladé lidi lépe připravily na rozpoznávání dezinformací. Zároveň vyzývá technologické společnosti, aby více dbaly na transparentnost a vytvořily nástroje, které by pomohly zvyšovat důvěryhodnost sdíleného obsahu.
V České republice se mediální gramotností a kritickým myšlením zabývá třeba vzdělávací program Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni.
