Donald Trump věří, že těžby uhlí se Spojené státy nesmějí jen tak vzdát
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Sázka na soběstačnost
Zatímco Češi tlumí těžbu, Trump vrací uhlí mezi strategické suroviny. USA mění definici „kritických minerálů“
Nový seznam strategických minerálů zahrnuje i uhlí a uran, ale také kovy důležité pro výrobu čipů, hnojiv a obnovitelné energie. Podle Washingtonu jde o klíč k ekonomické a energetické bezpečnosti USA.
editor
Administrativa Donalda Trumpa přidala deset nových surovin na seznam kritických nerostů, mezi nimi i koksovatelné uhlí a uran. Tento krok podle agentury Reuters podtrhuje Trumpovu snahu posílit energetickou soběstačnost USA a znovu oživit odvětví fosilních paliv, která byla v posledních letech pod tlakem environmentálních politik.
Nový seznam ministerstva vnitra zahrnuje kromě uhlí a uranu také měď, stříbro, bor, olovo, fosfát, potaš, rhenium a křemík. Tyto suroviny jsou považovány za klíčové pro obranu, výrobu a čisté energetické technologie.
Seznam slouží jako základ pro udělování federálních pobídek, výzkumné priority i národní zásoby. Podle amerických úřadů má posílení domácí produkce snížit závislost na dovozech z Číny, která dominuje světovému zpracování mnoha strategických minerálů, píše web Oilprice.com.
Západ slaví vítězství: Lukoil prchá z Iráku, sankce USA a EU drtí ruský ropný sektor
Za nejpřekvapivější však experti označují návrat uhlí a uranu mezi „strategické“ suroviny. Uran zůstává klíčový pro jadernou energetiku, i když těžba je v některých oblastech USA či Kanady zakázána.
Část zemí, jako jsou Německo či Švýcarsko, od jádra po katastrofě ve Fukušimě ustoupila, zatímco Spojené státy s výkonem přes 100 gigawattů zůstávají největším jaderným producentem na světě.
Trumpova vláda zároveň posiluje podporu uhelnému průmyslu. Otevřela federální pozemky pro těžbu a omezila ekologické regulace z éry Baracka Obamy – včetně pravidel o toxických odpadech či emisích rtuti, připomíná Oilprice.com.
Hnojiva pro plné talíře
Cílem je podle Bílého domu snížit provozní náklady a zvýšit konkurenceschopnost amerických dolů i elektráren. Tento přístup kontrastuje s vývojem v Evropě, kde země jako Británie, Švédsko či Portugalsko už uhlí úplně opustily.
Zcela jiný obraz ale nabízí Asie. Spotřeba uhlí tam v roce 2024 dosáhla historického maxima, zejména díky Indii a Číně. Právě Peking staví nové uhelné elektrárny jako zálohu pro nestabilní obnovitelné zdroje. Přesto i v USA čelí část těžařů poklesu exportu – Čína letos zavedla 15procentní clo na dovoz amerického uhlí.
Na seznam se dostaly i další strategické suroviny, jejichž význam přesahuje energetiku. Potaš a fosfát jsou klíčové pro výrobu hnojiv, bez nichž by podle generálního ředitele The Fertilizer Institute Coreyho Rosenbusche nebylo možné „naplnit americké talíře“.
Měď je nezbytná pro přenos elektřiny, výstavbu, elektroniku i nové datové infrastruktury pro umělou inteligenci. Podle banky Morgan Stanley se světový trh s mědí může už v roce 2026 dostat do nejhlubšího deficitu za posledních 20 let – až 590 tisíc tun. Do roku 2029 by mohl chybět více než milion tun.
Stříbro zůstává důležitým materiálem pro solární panely, elektromobily i polovodiče. I kvůli rostoucí poptávce po těchto technologiích zažívá pátý rok po sobě nedostatek, kdy poptávka převyšuje těžbu.
