Zlato si nadále drží pozici klíčového útočiště pro investory i centrální banky, rostoucí zájem zaznamenávají i stříbro a platina
Shutterstock.com
Zlato, stříbro i platina lámou rekordy. Globální trh s drahými kovy do roku 2030 vzroste o 95 miliard dolarů
Podle nové analýzy Mordor Intelligence čeká globální trh s drahými kovy do roku 2030 růst o téměř šest procent ročně. Investoři hledají jistotu, průmysl suroviny pro elektrifikaci a technologie.
editor
Globální trh s drahými kovy v příštích pěti letech vzroste o více než 95 miliard dolarů (skoro dva biliony korun) a do roku 2030 dosáhne hodnoty 386,16 miliardy dolarů (přes osm bilionů korun).
Vyplývá to z analýzy společnosti Mordor Intelligence, podle které růst reflektuje průměrné roční tempo 5,87 procenta.
Hlavními faktory, které trh pohánějí, jsou přetrvávající poptávka investorů po bezpečných aktivech v době geopolitické nejistoty a rostoucí průmyslové využití drahých kovů, především v souvislosti s elektrifikací dopravy a rozvojem moderních technologií.
Zlato si i nadále drží pozici klíčového útočiště pro investory i centrální banky, které pokračují v jeho nákupech jako zajištění proti kolísání měn a inflaci.
Rostoucí zájem zaznamenávají i stříbro a platina, které se kromě investičních účelů stále častěji uplatňují v průmyslových aplikacích.
Poptávku tak táhne nejen snaha uchovat hodnotu v nejistých časech, ale i rozvoj nových technologií, které využívají vlastností těchto kovů v elektronice, energetice a automobilovém průmyslu.
Právě přechod na elektrickou mobilitu zásadně mění strukturu spotřeby kovů. Automobilky po celém světě navyšují odběry stříbra, platiny a paladia, které se používají v elektronických součástkách, bateriových systémech i katalyzátorech.
Těžba i rafinerie
Výrobci zároveň diverzifikují dodavatelské smlouvy a testují alternativní materiály, aby dokázali řídit rostoucí náklady, píše web Oilprice.com.
Tento trend posiluje pozice těžebních a rafinérských firem napojených na rozšiřující se ekosystém elektromobility, zejména v zemích s rostoucí výrobní kapacitou.
Regionálně si dominantní postavení udržuje Asie a Tichomoří, kde se spojuje silná poptávka po špercích s rozšiřujícími se průmyslovými aplikacemi.
Indie zůstává klíčovým centrem výroby zlatých šperků, zatímco Čína posiluje investiční trh se zlatem a stříbrem.
Japonsko a Jižní Korea využívají drahé kovy ve svém rozsáhlém elektronickém a polovodičovém průmyslu, čímž pomáhají udržet region na čele jak luxusního, tak technologického segmentu.
Severní Amerika zůstává významným hráčem díky rozvinutým obchodním systémům a fondům ETF, které zvyšují likviditu trhu.
Spojené státy dominují finanční inovaci v oblasti obchodování s drahými kovy, zatímco Kanada a Mexiko posilují těžební a zpracovatelské kapacity.
Mimořádně odolný trh
Evropa se odlišuje důrazem na etické a udržitelné zdroje. Německo, Francie a Velká Británie prosazují recyklaci, dohledatelnost původu surovin a zodpovědné těžební postupy, což posiluje důvěryhodnost celého odvětví.
Trh s drahými kovy se tak rozprostírá napříč odvětvími. Investice do mincí, slitků či fondů zůstávají jádrem poptávky, ale stále větší roli hraje průmyslové využití – zejména v elektronice, automobilových katalyzátorech, fotovoltaice či chemických procesech. K hlavním odběratelským segmentům patří bankovnictví, automobilový průmysl a elektrotechnika.
Závěry zprávy potvrzují, že trh s drahými kovy zůstává mimořádně odolný. Spojuje v sobě stabilní investiční zájem, rozšiřující se průmyslové uplatnění a rostoucí důraz na transparentnost a udržitelnost.
