Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Automobilky varují, že kvůli vylepšování emisí „odepsaných“ aut se spalovacím motorem budou chybět peníze na investice do elektromobility. A že podraží všechna auta.
Když v minulých letech Evropská komise stanovila postupně se zpřísňující limity průměrných emisí oxidu uhličitého, do nichž se musí vejít produkce evropských výrobců aut, doufaly automobilky, že obávané, doslova extrémní Euro 7 postupně upadne v zapomnění. O to větší rozčarování nastalo, když se loni v druhé polovině roku vrátilo na stůl a Komise potvrdila, že počítá s jeho zavedením od roku 2025.
Oproti původním návrhům je sice norma k automobilkám o něco vstřícnější, v některých segmentech výroby ale bude mít dramatické dopady. Euro 7 řeší především zbývající emise (mimo CO₂), tedy vypouštění oxidů dusíku z výfuků aut se spalovacími motory.
Jistým ústupkem bylo, že se nakonec nekoná zpřísnění u benzinových aut – u nich by měl i nadále platit limit šedesát miligramů oxidů dusíku na najetý kilometr. Na stejnou úroveň ale mají klesnout i emise u automobilů na naftu, a to z dnešních osmdesáti miligramů. Podle automobilek bude kvůli požadavku nutné investovat do vývoje lepších katalyzátorů – a na to zbývá příliš málo času.
Kromě toho norma navrhuje důkladnější měření emisí nebo přísnější limit pro takzvané „emise z nádrže“. Výsledkem proto nejspíš bude nejen plošné zdražení nových automobilů, ale také konec některých malých modelů, do jejichž vylepšení v souladu s Eurem 7 se už s ohledem na konec prodeje nových vozů se spalovacími motory od roku 2035 nevyplatí investovat.
Na stížnosti automobilek by zdánlivě bylo možné namítnout, že spalovací motory stejně nemají budoucnost. Ostatně všechny tři automobilky v Česku už se elektromobilní budoucnosti přizpůsobují a produkují stále větší podíl vozů na baterii.
Benzinová a naftová auta ale z jejich portfolia v nejbližších letech nezmizí – pořád je po nich velká poptávka. Když bude nutné investovat do vylepšování těchto „dobíhajících“ modelů se spalovacími motory, budou tyto peníze chybět právě při vývoji nových elektrických vozů.
A co hůř, Euro 7 dopadne i na protežovaná elektroauta. Podle návrhu normy by se měly měřit také emise z otěru brzd a pneumatik. V tomto směru budou právě auta, jejichž hmotnost výrazně zvyšuje akumulátor, ve značné nevýhodě. Výrobu hybridů pak má zase komplikovat požadavek na nucené využívání elektromotoru například v nízkoemisních zónách nebo ve městech.
Ke schválení normy Euro 7 je potřeba, aby prošla evropským legislativním procesem. Je tak poměrně pravděpodobné, že pokud se ji nepodaří odpůrcům zastavit, schválí se těsně před její účinností v roce 2025. Pokud k tomu dojde, budou patrně evropské automobilky ještě s nostalgií vzpomínat na čipovou krizi jako na úsměvnou nepříjemnost.
