Tesla pokračuje ve spanilé jízdě a připisuje další zisky. Spojenectví Muska a Trumpa jí svědčí
Tesla dál šlape na plyn. Její akcie otevřely nový týden skokovým růstem o více než osm procent a pokračují tak v trendu uplynulých dní. Enormní zisky a zájem investorů pohání očekávání, že automobilka bude těžit z blízkých vazeb svého šéfa Elona Muska na nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa.
redaktorka
Akcie Tesly uzavřely v pondělí na hodnotě 350 dolarů (více než 8 300 korun). Od Trumpova volebního vítězství v minulém týdnu si společnost připsala více než 35 procent, píše agentura Reuters. Automobilka poprvé za dva roky překročila tržní hodnotu jednoho bilionu dolarů (skoro 24 bilionů korun).
Od počátku letošního roku do okamžiku zveřejnění výsledku amerických prezidentských voleb přitom vzrostla hodnota akcií Tesly jen něco málo přes jedno procento.
Podle analytiků Musk podporoval protikandidáta Kamaly Harrisové celé měsíce právě s nadějí, že jejich blízké vztahy přinesou jeho firmám v případě Trumpova zvolení celou řadu výhod. Jeden z nejbohatších lidí na planetě podle odhadů investoval do podpory kampaně pozdějšího vítěze prezidentského klání přes 119 milionů dolarů (přibližně 2,8 miliardy korun).
Trumpovy plánované deregulace a snížení ekologických limitů by usnadnily rozvoj autonomních vozidel a robotických taxi, na které se Tesla zaměřuje. Budoucí americký prezident sice slíbil i to, že sníží pobídky na elektromobily zavedené administrativou Joea Bidena, to ale podle analytiků zasáhne malé a začínající firmy a ještě více upevní postavení Tesly na trhu.
Trump chce také jmenovat komisi pro zvýšení efektivity státní správy, jejímž cílem by bylo snížit federální výdaje a v níž by měl zasednout právě Musk. To jeho podnikání ještě těsněji propojí s vládní politikou a jejími rozhodnutími.
Z toho může těžit nejen Tesla, ale další firmy, jako je satelitní systém Starlink, který je významným dodavatelem amerického ministerstva obrany, výrobce vesmírných technologií SpaceX, jenž úzce spolupracuje s vládní kosmickou agenturou NASA, nebo neurotechnologická firma Neuralink.
„Musk to pravděpodobně vidí jako příležitost odstranit zbytečnou byrokracii a zjednodušit regulace, což by mohlo pomoci jeho společnostem stojícím v čele technologických inovací,“ uvedla Susannah Streeterová z britské investiční společnosti Hargreaves Lansdown.
Podle ní by v některých případech mohlo protekční jednání při zadávání federálních zakázek skončit i u soudu. Vzhledem k tomu, jak dlouhá soudní řízení bývají, by to ale pro Muskovo podnikání stejně bylo výhodné, dodala.