Federální rada Švýcarska představila návrh nové bezpečnostní strategie pro rok 2026, která reaguje na rostoucí napětí, hybridní útoky i riziko širší konfrontace mezi Moskvou a Západem.

Podle návrhu je Rusko nyní hlavní hrozbou pro bezpečnost Evropy. Nová strategie je zatím ve fází konzultace, přičemž zainteresované resorty mohou své návrhy a připomínky zaslat do konce března 2026.

Podle návrhu zůstává neutralita součástí švýcarské identity, i když ne ve svém klasickém pojetí. Nový plán přiznává, že vnější svět vnímá postoj země stále kritičtěji.

Největší dopad na mínění evropských sousedů mělo rozhodnutí federální vlády držet se neutrality, a tím pádem neposílat zbraně na Ukrajinu, když byla v únoru 2022 napadena. Postoj sice odpovídal platné legislativě, ale byl v Evropě často vnímán jako nedostatek solidarity.

KomentářeKomentáře

Zbrojař Strnad chce z Česka udělat zbrojní velmoc. Plánuje největší zbrojovku v Evropě a vstup na burzu

V reakci na to dokument přináší sice opatrný, ale zato významný posun. „V případě ozbrojeného útoku by mělo být Švýcarsko připraveno bránit se, v případě potřeby i ve spolupráci s partnery,“ uvádí vláda v novém strategickém plánu.

Den před zveřejněním návrhu strategie se ve Vídni uskutečnilo jednání mezi švýcarským a rakouským ministerstvem obrany, zaměřené právě na posílení bilaterální spolupráce v oblasti bezpečnosti.

Podle vlády se jednání týkala i aktuálního vývoje v Evropě, vztahů s NATO a implementace obranných strategií. Obě neutrální země jsou také členy evropské iniciativy Sky Shield, která má posílit protivzdušnou obranu kontinentu.

Švýcarsko si nechává otevřené dveře k obranné spolupráci se sousedními zeměmi v případě, že by vyvstala nutnost kolektivní obrany. To se přímo vylučuje s tradičním pojetím neutrality, i když návrh strategie nepočítá se vstupem Švýcarska do žádné vojenské aliance ani do NATO.

Kromě toho že Security Policy Strategy 2026 otevírá možnost spolupráce s dalšími zeměmi, představuje tři hlavní pilíře: posílení odolnosti společnosti, zlepšení vnitřní bezpečnosti a zvýšení obranných schopností.

Návrh obsahuje 10 konkrétních cílů a 45 opatření, která zahrnují mimo jiné boj s dezinformacemi, kybernetickou bezpečnost, ochranu kritické infrastruktury a modernizaci armády.

Podezření sílíPodezření sílí

Gruzínské reexporty ropy prudce rostou. Pomáhá země Rusku obcházet sankce?

Ruská agresivní politika je v plánu přitom označována za největší mezi současnými hrozbami. Podle švýcarské vlády se Moskva stále otevřeněji připravuje na konfrontaci se Západem, přičemž její hospodářství se přizpůsobuje potřebám válečného stavu.

Dokument rovněž vychází ze skutečnosti, že Rusko už nyní vede proti evropským zemím hybridní operace, zahrnující dezinformace, špionáž i kybernetické útoky.

Okno zranitelnosti

Nová švýcarská strategie rovněž popisuje tzv. „okno zranitelnosti“, období po roce 2028, kdy by podle ní mohlo dojít k dočasnému oslabení obranyschopnosti evropských států v důsledku přechodné modernizace jejich ozbrojených sil.

Zároveň se předpokládá, že Spojené státy mohou být méně angažované v evropské bezpečnosti kvůli rostoucímu tlaku v jiných částech světa (Asie, Jižní Amerika).

Demografická propastDemografická propast

Chlast, risk a sebevraždy. Lotyšsko má zoufalý nedostatek mužů, krásné ženy volají hodinové manžely