Weber studuje ateliér grafického designu a je jedním z těch mladých návrhářů, kteří vnímají, že současný globální módní průmysl patří k největším znečišťovatelům planety.

Principy, které uplatňuje ve svém přístupu ve výrobě triček, košilí či kalhot, tak jdou proti tzv. fast fashion, tedy rychloobrátkové módě, jejíž značnou část tvoří nikdy neprodané oděvy končící jako odpad.

Jedním z principů je to, aby oděvy vydržely dlouho, daly se upravovat i opravovat.

„Chceme, aby oblečení mohlo nosit více lidí a vydrželo roky. Ideálně tak, aby ho mohl zdědit někdo další a přizpůsobit si ho. Inspirujeme se historií – oděvy bývaly navrženy tak, aby se daly upravovat. Mají záložky pro prodloužení nohavic, sklady v pase, stahovací pásky na knoflíky. Využíváme i gumu v pasovém límci, která je příjemná na nošení a poskytuje větší volnost pohybu,“ řekl Weber.

Pracuje také se dvěma termíny, kterými jsou hyperlokálnost a supernormal oblečení. Lokální výroba je totiž podle něj často jen marketing, protože i když někdo šije v Česku, látky kupuje v zahraničí.

„Letos jsme si sami zaseli len v Česku, sklidili a experimentujeme s jeho zpracováním. Je to materiál, který se tu tradičně pěstoval, ale dnes se u nás moc nevyrábí. To je pro nás hyperlokálnost, tedy vědět přesně, odkud vše pochází,“ řekl Weber.

Módní přehlídkaMódní přehlídka

Móda může být prostředkem společenské změny, říká návrhářka Jana Horejšová o dnešní přehlídce Layers

Výraz supernormal pochází z japonské výstavy, která sdružovala věci každodenní potřeby. „Člověku ani nedochází, že je někdo musel navrhnout. Ale ten neviditelný design je často nadčasovější a nejfunkčnější a to jsme aplikovali do oblečení. Supernormal je koncept, který je omezený na to nejzákladnější a nejfunkčnější,“ řekl Weber a jako příklad uvedl kvalitní jednobarevná trička bez potisku.

Naopak se vyhýbá slovu udržitelnost, které se podle něj používá samoúčelně, slouží spíše jako marketingový nástroj. „V dnešní společnosti neexistuje způsob, jak dělat věci skutečně udržitelně,“ uvedl na webu své značky.

Vnímá, že ani jeho oblečení takové stoprocentně není. Například není cirkulární, protože nemá vymyšlený systém, jak s ním naložit po ukončení životnosti.

Rychlá móda a generace ZRychlá móda a generace Z

Fast fashion: Slabina Generace Z na cestě k udržitelnosti

Stejné je to s materiály, ač se snaží hledat lepší alternativy ke klasické metráži. „Využíváme látky s certifikací, která zaručuje nejvyšší etické a ekologické standardy v celém výrobním procesu,“ poznamenal Weber.

Druhým zdrojem jsou nevyužité látky ze skladových zásob firem, které by skončily jako odpad. „Už jejich existence je symptomem nefunkčního systému,“ řekl Weber.

Výrobu oděvů chápe jako dlouhodobý experiment zabývající se tím, jak lidé nad výrobou a nakupováním oblečení přemýšlejí. Také chce inspirovat k uvědomělejšímu přístupu k oblečení i okolí.