Podle ministra financí Zbyňka Stanjury rozpočet tvoří rekordní objem národních investic a mírně zvyšuje úroveň financování vědy a výzkumu
Shutterstock.com
Rozpočet 2026
Hrozí rozpočtové provizorium i vyšší schodek, míní ekonom Bartoň. Jde nám o bezpečnost, hájí návrh Stanjura
Rozpočet na rok 2026 slibuje rekordní investice i vyšší výdaje na vědu, podle ekonomů ale skrývá vážná rizika. Kritizují převis schodku nad kapitálovými výdaji, hrozbu nárůstu daní i možnost, že nová sněmovna návrh odmítne a země začne příští rok v rozpočtovém provizoriu.
tmn
Návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 miliard korun vyvolává ostrou debatu. Podle předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy a ekonoma České spořitelny Michala Skořepy rozpočet skrývá problém v téměř čtyřicetimiliardovém převisu deficitu nad kapitálovými výdaji. To podle něj znamená, že se část schodku používá na běžné výdaje, jejichž splácení v budoucnu padne na bedra daňových poplatníků.
Rozpočet na rok 2026 předložilo vládě ministerstvo financí. Letos je plánovaný schodek 241 miliard, loni to bylo 271,4 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh označuje za „rozpočet pro bezpečnost a energetickou nezávislost“. Obsahuje rekordní investice i mírný nárůst prostředků na vědu a výzkum.
Podle Michala Skořepy je převis deficitu nad kapitálovými výdaji nebezpečný. „Část deficitu jde na úhradu běžných výdajů. Tyto náklady se pak skrz splátky dluhu přenášejí do budoucna, což není fér vůči poplatníkům,“ uvedl. Letos podle něj ještě platilo nepsané pravidlo, že deficit zhruba odpovídal kapitálovým výdajům, což nyní padá.
Analytik Natlandu Petr Bartoň upozorňuje, že deklarované navyšování výdajů je zkreslené inflací. „Pokud se výdaje v některé kapitole zvýší o jedno procento a inflace činí 2,5 procenta, jde fakticky o reálný pokles,“ upozornil. Vláda se tak podle něj nemůže chlubit skutečným růstem výdajů.
Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se shodují, že návrh rozpočtu ukazuje na končící snahu vlády o ozdravování veřejných financí. „Proces ozdravování veřejných financí dokončila vláda jen zhruba z poloviny, přesto je jejich stav znatelně lepší než před čtyřmi lety,“ uvedl Hradil.
Podle Kovandy je pozitivní, že návrh vyhovuje aktuálním požadavkům zákona o rozpočtové odpovědnosti – strukturální saldo by mělo v roce 2026 klesnout na 1,75 procenta HDP.
Politická nejistota před volbami
Problém však může přijít už v roce 2027. Zákon o rozpočtové odpovědnosti požaduje snížení strukturálního schodku na 1,25 procenta HDP. „Bez další konsolidace to nebude možné splnit,“ varuje Kovanda. Podle něj to může znamenat nutnost zvýšení daní, protože prostor pro další škrty je omezený.
Rozpočet ještě může doznat změn. Vzhledem k říjnovým volbám ho ale bude schvalovat už nově složená Poslanecká sněmovna. To podle odborníků výrazně zvyšuje riziko, že návrh bude přepracován nebo zcela odmítnut. V takovém případě by Česku hrozilo rozpočtové provizorium, které omezuje vládní výdaje.
Analytik Petr Bartoň šance na schválení návrhu v aktuální podobě označuje za nulové. „Téměř jistě uvidíme ještě vyšší schodek, než je navrhovaný. To by znamenalo buď manipulaci s čísly a definicemi, nebo zrušení zákona o rozpočtové odpovědnosti,“ uvedl.
S využitím ČTK
