Ilustrace: ZonerAI
Hrotagon
Schodek státního rozpočtu se v červenci propadl o 15,8 miliardy korun
Rozpočet skončil za červenec deficitem ve výši 15,8 miliard korun. Tempo růstu příjmů bylo rychlejší než tempo růstu výdajů a to je v rámci konsolidace veřejných financí dobrá zpráva. Meziroční plnění státního rozpočtu se v prvních sedmi měsících zlepšilo o 24,1 miliardy korun.
Tereza Krček
Na příjmové straně se pozitivně projevuje inkaso daní a pojistného. Příjmy státního rozpočtu se zvýšily o šest procent a pozitivně se v nich odrazil vyšší výběr daní a pojistného.
Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou výdaje o 3,3 procenta vyšší. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného růstem tempo běžných výdajů o 5,4 procentního bodu.
Na konci července hospodařil státní rozpočet s deficitem přes 168,2 miliardy korun (resp. 165,9 miliardy po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU). Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až červenec 2025 – 52,7 miliardy korun – odpovídají zhruba výši 1,5násobku výdajů úhrnem za celý rok 2008.
Státní rozpočet profituje ze solidního růstu mezd, který prozatím příliš nepolevuje ani letos. Dle naší predikce v tomto roce nominální mzdy porostou o šest procent, reálné o 3,4 procenta.
Z tohoto důvodu si vysokou dynamiku stále drží daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (meziročně +13,8 procenta). S tím roste také výběr pojistného (meziročně +7,8 procenta).
Příjmy do rozpočtu svižným tempem doplňuje také inkaso daní z příjmu právnických osob (meziročně +11 procent), které se zlepšilo v důsledku zvýšení daně z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent.
Výběr se podařilo zlepšit také u DPH (+7,8 procenta) a spotřebních a energetických daní (+3,6 procenta). Za vyšším výběrem těchto daní stojí jednak úprava daňových sazeb u DPH (základní zůstává stejná na 21 procentech, snížená je 12 procent), ale zejména je to také růst maloobchodních tržeb a intenzivnější nákupy domácností.
Od září 2025 do srpna 2026 je nutné očekávat výpadek u příjmů z emisních povolenek. V srpnu by proto měl být upraven střednědobý výhled předpokládaných příjmů sektoru vládních institucí v rámci aktualizace výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů.
Státní rozpočet od roku 2026 zatíží výdaje na obranu, které by se měly ročně zvyšovat o 0,2 procentního bodu HDP. Dále je nutné počítat také s výdaji na investice, které stanovilo NATO v rámci pětiprocentního závazku výdajů na obranu.
Ve stejném roce očekáváme, že se do státního rozpočtu promítnou náklady na výstavbu dvou jaderných bloků elektrárny v Dukovanech. Pokud nedojde ke změně současného nastavení daňových a výdajových politik, nebude zajištěno dodržení rozpočtové konsolidace již po roce 2026.
Autorka je analytička Raiffeisenbank
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
