Ruský prezident Vladimir Putin (ilustrační obrázek)
koláž Hrot 24 / Shutterstock.com
Žasnoucí komentátoři
Rusko překvapilo analytiky. Nevídaná odolnost tamní ekonomiky i navzdory sankcím, žasnou
Přes rozsáhlé sankce ze strany Západu si ruská ekonomika vede lépe, než mnozí očekávali. Hrubý domácí produkt rostl ve druhém čtvrtletí o 1,1 procenta, což je méně než loňská čtyřprocentní dynamika, ale jde stále o lepší výsledek než v případě eurozóny či Německa.
redaktor
Německo ve stejném období zaznamenalo další pokles o 0,3 procenta a eurozóna jako celek jen nepatrně rostla (0,2 procenta).
Podle analytičky specializovaného webu OilPrice.com Iriny Slavové tak sankce sice zasáhly ruský export, ale nikoli v rozsahu, který by zásadně podlomil ekonomiku. „Rusko se přizpůsobilo a našlo nové trhy,“ shrnuje.
Za jedno z nejméně účinných opatření označují analytici cenový strop zemí G7 na ruskou ropu. Ten měl omezit příjmy Moskvy, aniž by došlo k prudkému nárůstu cen.
Problémem se ukázalo vymáhání: západní pojišťovny a rejdaři byli sice omezeni, ale Rusko využilo alternativní pojišťovny a dopravce z Indie či Číny.
Podle výpočtů agentury Reuters se cena ruské ropy Urals pohybovala nad stanoveným stropem ve více než 75 procentech času od prosince 2022.
Evropská unie i Velká Británie se letos v červenci dohodly na jeho dalším snížení, nicméně praktický dopad je sporný – více než Moskva změnu pocítí západní pojišťovny, které přišly o část trhu, referuje analytička.
Sankční politika má i další důsledky: Rusko posiluje své vazby se státy, které proti němu nevystupují nepřátelsky. Významně roste obchod s Čínou, se kterou Moskva nedávno podepsala smlouvu o výstavbě druhého plynovodu.
Za jedno z nejméně účinných opatření označují analytici cenový strop zemí G7 na ruskou ropu.
Tím se ještě více oslabuje vliv Bruselu a Washingtonu na ruský energetický export. Velmi aktivní je v obchodování s Ruskem také Indie.
Slavová upozorňuje, že čím více balíků sankcí EU a Spojené království přijmou, tím méně možností jim v budoucnu zbývá. Už v případě 18. balíku panovaly nejistoty.
Připravovaný 19. sankční balík tak vyvolává otázku, zda má ještě potenciál přinést zásadní změnu. Ve zkratce: EU už dochází možnosti, jaké represálie ještě zavést.
Zatímco původně měly sankce především omezit financování ruské agrese na Ukrajině, v praxi se ukazuje, že negativně dopadají také na evropské státy. Ruské příjmy z exportu energií sice klesly, ale velkou roli v tom hraje i globální vývoj cen ropy.
Velmi zvláštní je postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož podporu by Evropská unie nutně potřebovala. Obyvatel Bílého domu sice vyčetl Evropě, že stále odebírá energie od Ruska (čímž prý spolufinancuje válku na Ukrajině), avšak sám stále nepředstavil žádné zásadní ekonomické sankce proti Moskvě.
Ruské příjmy z exportu energií sice klesly, ale velkou roli v tom hraje i globální vývoj cen ropy.
Opakovaně přitom vyhrožoval velmi vysokými cly. Nicméně, jak Hrot24 již dříve informoval, celní nástroje USA jsou na Rusko vzhledem k velmi malému vzájemnému obchodu prakticky bezzubé.
Rusko ve výsledku není beze ztrát (například uhelný průmysl je prakticky před kolapsem), ale rozhodně také není ekonomicky na kolenou.
Jeho odolnost působí v kontrastu se slabým výkonem evropských ekonomik na některé komentátory až překvapivým dojmem. Otázkou je samozřejmě také to, nakolik se dá datům ze země vedené Vladimirem Putinem věřit.
