Cvičení ruských ponorek, ilustrační foto
Shutterstock.com
Závody ve zbrojení
V době výhrůžek vůči Západu se Rusko pochlubilo novými jadernými ponorkami
Moskva se pyšní svou narůstající flotilou jaderných podmořských plavidel v čase stoupajícího napětí mezi Ruskem a zeměmi NATO.
redaktor
Rusko se prostřednictvím státních médií chlubí tím, že posiluje svou ponorkovou flotilu, která může být vybavena také jadernými hlavicemi. Agentura Tass citovala ředitele loděnice Sevmaš v Severodivsku Michaila Budničenka.
Potvrdil, že ruská nejmodernější ponorka s jaderným pohonem Archangelsk třídy Projekt 885M (Jaseň-M) úspěšně dokončila státní zkoušky a připravuje se k předání ruskému námořnictvu. Finišuje i předání ponorky Kníže Požarskij třídy Projekt 955A (Borej-A). Obě plavidla jsou vybavena balistickými střelami, které mohou nést jaderné hlavice.
„Na základě harmonogramů dohodnutých s ruským ministerstvem obrany dokončily jaderné ponorky Archangelsk a Kníže Požarskij zkoušky během letní navigační sezóny,“ pochlubil se Budničenko. Také velitel ruského námořnictva admirál Alexandr Mojsejev potvrdil, že námořnictvo dvě nové ponorky co nevidět obdrží. Loděnice Sevmaš pracuje na stavbě dalších pěti ponorek třídy 855M.
Ruské oznámení posilování jaderné ponorkové flotily přichází v době, kdy ministr obrany Andrej Bělousov varoval před přímým vojenským konfliktem mezi Moskvou a zeměmi Severoatlantické aliance. Rusko podle něj musí být připraveno na válku s evropskými zeměmi NATO během dalších deseti let.
Sovětský svaz měl v roce 1989 na svých ponorkách rozmístěno zhruba 2500 jaderných hlavic, současné Rusko disponuje asi šesti stovkami nukleárních hlavic na svých strategických ponorkách.
Americké ministerstvo obrany pouze uvedlo, že odsuzuje „nezodpovědnou eskalační rétoriku“. „Spojené státy a NATO neusilují o vojenský konflikt s Ruskem,“ zdůraznil mluvčí ministerstva obrany USA Javan Rasnake.
V rámci většího tlaku na ukončení války na Ukrajině od týmu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa by mohlo vzrůst napětí mezi Ruskem a evropskými zeměmi NATO, varoval týdeník Newsweek. Koordinace další vojenské pomoci Kyjevu by měla spadat přímo pod Severoatlantickou alianci právě kvůli obavám, že ji Trump už nebude podporovat.
Také země NATO častěji hovoří o tom, že konflikt s Ruskem je do několika let stále reálnějším scénářem. Kremlu se v posledních týdnech nelíbí zejména to, že končící americký prezident Joe Biden povolil útočit na ruské cíle americkými raketami ATACMS.
Rusové reagovali změnou své jaderné doktríny s tím, že mohou útočit i na země, které jaderné hlavice nemají. Německo a pobaltské země už delší dobu obviňují Kreml, že proti jejich zemím vede hybridní válku s cílem destabilizovat jejich společnost.