EU musí investovat obří částky do své obrany

EU musí investovat obří částky do své obrany

Shutterstock.com

Unijní jestřáb v Bruselu: Do roka musíme najít stovky miliard eur na nové kolo zbrojení

Historicky první unijní eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius varuje před válkou s Ruskem. Sedmadvacítka musí začít urychleně zbrojit a nakupovat další zbraně, aby byla okolo roku 2030 připravena na nejhorší možný scénář.

František Novák

V nové Evropské komisi zasedl jestřáb z Litvy. Bývalý premiér pobaltského státu, který má bohaté historické zkušenosti s ruskou expanzivní politikou, opakovaně burcuje zbytek členů Evropské unie, že je třeba se urychleně začít připravovat na možný vojenský střet s Ruskem.

Starý kontinent musí nejpozději během příštího roku vyčlenit další stovky miliard eur na nové kolo zbrojení, tvrdí unijní ministr obrany Andrius Kubilius. Evropa z tohoto pohledu musí provést „velký třesk“ a výrazně navýšit své vojenské i zbrojní kapacity. „Musíme začít nakupovat ve velkém,“ řekl v rozhovoru pro agenturu Reuters. A na to je třeba mít dostatek financí.

Názory litevského eurokomisaře odrážejí i posun myšlení dalších evropských politiků, kteří si začínají uvědomovat, že s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu končí „doba hájení“ a Evropa se musí v mnohem větší míře starat o svou bezpečnost bez spoléhání na americkou pomoc. Reagují také na opakované výhrůžky Kremlu, který tvrdí, že země NATO se staly účastníky konfliktu na Ukrajině, protože Kyjevu dodávají zbraně.

I když napříč unijními strukturami panuje shoda na tom, že je třeba více zbrojit, není stále jasné, jak se má v praxi tento cíl financovat. Kubilius varuje, že by další váhání mohlo být pro sedmadvacítku smrtící, protože i tajné služby řady evropských zemí varují, že se Putin na Ukrajině nezastaví, pokud Kyjev padne.

Šéf německé špionáže Bruno Kahl tvrdí, že okolo roku 2030 bude Rusko připraveno napadnout členskou zemi Severoatlantické aliance a Evropa na to musí být připravena. Varoval, že některé země NATO nemusí být ochotné okamžitě napadené spojenecké zemi pomoci.

„Nedokážu si představit, že bychom mohli požádat prezidenta Putina, aby své plány odložil, než budeme připraveni,“ bije na poplach Kubilius. Eurokomisař tvrdí, že Unie potřebuje řádově větší počet veškeré vojenské techniky: tanky, děla, dopravní letadla, speciální vojenské stroje pro doplňování paliva během letu.

Evropská komise už vypočítala, že bude potřeba v dalších letech napumpovat do evropského zbrojního průmyslu 500 miliard eur (12,6 bilionu korun). Není ale jasné, jak masivní investice ufinancovat. Některé země navrhují vydání společných eurobondů, fiskálně opatrné země, jako je Německo nebo Nizozemsko, ale takový recept dlouhodobě odmítají.

Kubilius navrhuje unijní půjčky na výdaje pro obranu jednotlivých zemí. Mohl by se použít i Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který slouží jako záchranný fond pro země platící eurem.

Litevský politik připomenul, že během pandemie covidu-19 EU dokázala rychle poskytnout stovky miliard eur a podobně naléhavá situace panuje v obranném sektoru i nyní.