Největší ruská banka Sberbank vyplatí dividendy v rekordní výši
Foto: Elena Babanova / Shutterstock.com
Ruské banky zvažují, že požádají o státní pomoc. Zisky jim sice rostou, ale číslům se nedá moc věřit
Ruské banky si v červnu výrazně polepšily, zisk meziročně překonal hranici 1,7 bilionu rublů. Podle západních zdrojů ale v zákulisí narůstá objem špatných úvěrů a některé banky už řeší scénáře státní pomoci.
čtk, vlb
,
Ruské banky zaznamenaly v červnu výrazný růst čistého zisku. Podle údajů ruské centrální banky, na které odkazuje agentura Reuters, vzrostl meziměsíčně o 32,4 procent na 392 miliard rublů (asi 106 miliard korun). Za celé první pololetí letošního roku dosáhl souhrnný zisk 1,7 bilionu rublů (asi 459 miliard korun), tedy přibližně stejně jako ve stejném období loni.
Růst ziskovosti ale doprovází narůstající obavy z kvality úvěrových portfolií. Agentura Bloomberg s odkazem na své zdroje uvádí, že velké ruské banky zaznamenávají nárůst hlavně špatných úvěrů. Podle několika zdrojů z odvětví už vrcholní manažeři některých systémově důležitých finančních ústavů diskutovali o možnosti požádat o státní pomoc, pokud se situace v příštím roce dále zhorší.
Ve třech z těchto bank se podle Bloomberg zvažuje rekapitalizace v horizontu 12 měsíců. Znamenalo by to, že se banky dostávají do bodu, kdy už nebudou mít dostatečnou rezervu, aby čelily ztrátám.
Rekapitalizace by tedy byla finanční injekcí. Ta probíhá buď tak, že stát nalije do banky nové peníze výměnou za podíl, čímž se navýší základní kapitál. Nebo banka vydá nové akcie, které koupí státní fondy či instituce.
Hodnocení kvality úvěrů v interních analýzách je podle informací Bloombergu horší, než uvádějí oficiální data a těm se tedy nedá moc věřit.
Mezitím největší ruská banka Sberbank oznámila, že její akcionáři schválili výplatu dividend v rekordní výši 786,9 miliardy rublů (asi 212,5 miliardy korun).
Zhruba polovina této částky připadne státu, který ve Sberbank drží většinový podíl. Banka kvůli sankcím ukončila své aktivity v Evropě, včetně České republiky.
Ruský finanční sektor čelí důsledkům rozsáhlých sankcí Západu, které byly uvaleny po invazi na Ukrajinu v roce 2022. Nově přijatý, v pořadí už osmnáctý balíček sankcí Evropské unie se zaměřuje mimo jiné právě na bankovní sektor.
Ruská vláda i některé obchodní zdroje ale dopady společného evropského kroku bagatelizují. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sdělil, že ve výsledku poškodí hlavně ty země, které je na Rusko uvalí.
