Komentář: Nelíbí se vám dotace uhelných elektráren? Můžeme si za to sami

Proč bude stát muset dotovat zachování uhelných elektráren? Protože jsme je sami ekonomicky zničili systémem povolenek. Jednou rukou Tykačovi a spol. bereme za povolenky a druhou zase dáváme, aby ten ztrátový byznys dál provozoval. 

Proč bude stát muset dotovat zachování uhelných elektráren? Protože jsme je sami ekonomicky zničili systémem povolenek. Jednou rukou Tykačovi a spol. bereme za povolenky a druhou zase dáváme, aby ten ztrátový byznys dál provozoval. 

Celý článek
0

Euro slaví 25 let. Ustojí současné turbulence a prosadí se i dál jako světová měna?

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Celý článek
0

Lidí bez přístupu k elektřině je už 685 milionů. Příčinou je i africká populační exploze

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Celý článek
0

Rok poté. Jak změnila válka na Ukrajině náš postoj ke svobodě?

Od ruského útoku na Západ jsme se mnohému naučili, ale vykonat musíme pro ukrajinskou i svoji svobodu ještě mnohem více.

Rok poté. Jak změnila válka na Ukrajině náš postoj ke svobodě?
Kdo si myslel, že kyberzbraně v moderní válce nahradí dělostřelectvo, tanky a pěchotu, musí být nyní zklamán. | Profimedia.cz

V pátek uplyne rok od chvíle, kdy napětí mezi světy vlády práva a vlády hrubé síly přešlo v otevřený válečný konflikt. Onen rok světem notně zatřásl. Řada byla na západním společenství, aby dokázalo, že demokracii nechápe jako pouhou existenci soustavy vyprázdněných institucí, nýbrž jako neustále obnovované odhodlání dostát právě principu vlády podle pravidel. 

Jak jsme si vedli? Jistě lépe, než ruský prezident Vladimir Putin čekal. Jeho hozenou rukavici zvedl do té doby nepravděpodobný hrdina Volodymyr Zelenskyj. „Nepotřebuju někam hodit, potřebuju střelivo,“ odmítl v první den války americkou nabídku přepravy do exilu. Během následujících měsíců vyrostl v jednoho z vůdců Západu. 

Nejde to snadno. Republikány ovládaný americký Kongres bude Kyjevu pomáhat jen zdrženlivě. Členové NATO Turecko a Maďarsko házejí Alianci klacky pod nohy – i přesto, že jsme na Ukrajině viděli ruské dílo: města srovnaná se zemí, masové hroby, důkazy o mučení dětí, raketové údery záměrně vedené proti školám a nemocnicím i každý měsíc nové vyhrožování jaderným útokem. 

Když ruské rakety začaly devastovat Kyjev, bylo zjevné, že evropský bezbřehý pacifismus selhal. Způsob vedení války obou hlavních aktérů zároveň jasně určil, že Ukrajinci preferují západní způsob a Rusové způsob silový.

Snad i proto Západ – a především Evropa – pochopil, že jeho životní styl vyžaduje odvahu postavit se zlu. Německý spolkový kancléř Olaf Scholz pomoc často zdržoval, ale nakonec zašel při obraně Západu dále, než bylo lze realisticky očekávat. Odstřihnutí Evropy od ruského energetického diktátu je již na cestě. 

A přesto je to málo; vítězství Ukrajiny vyžaduje intervenci ještě mnohem intenzivnější. „Svoboda je výsadním vlastnictvím těch, kdo najdou odvahu ji bránit,“ říkal před 2500 lety athénský státník Periklés. To platí i po roce ukrajinské války.

Ročnímu výročí od napadení Ukrajiny Ruskem se podrobně věnujeme v aktuálním vydání týdeníku Hrot.