Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Kyjev žádá po západních spojencích další systémy protivzdušné obrany, aby se země mohla bránit útokům Ruska. Nyní sílí tlak Bruselu na to, aby Madrid a Athény poskytly své kapacity, protože je nutně nepotřebují.
V Evropě se strhla hádka o to, kdo má poskytnout další systémy protivzdušné obrany pro ukrajinské obránce. Pod velký politický tlak Evropské unie a Severoatlantické aliance se dostaly dvě jihoevropské země, Španělko a Řecko. Kyjev totiž žádá po Západu, aby mu poskytl další raketové systémy Patriot, případně sovětské S-300, aby ukrajinská protivzdušná obrana mohla lépe bránit své území, v poslední době zejména tepelné elektrárny, které byly z větší části po ruských útocích zničeny.
„Patrioty lze nazývat systémy protivzdušné obrany, pouze pokud pracují a zachraňují životy, než aby stály nehybně někde ve skladech,“ postěžoval si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích s tím, že jeho země potřebuje minimálně dalších sedm kusů těchto amerických systémů.
Na výzvu zatím reagovalo pouze Německo, které přislíbilo dodávku jednoho patriotu. Ostatní země EU ale tlačí hlavně na Španělko a Řecko, aby poskytly další zbraňové systémy. Politici vyzvali premiéry obou zemí – Pedra Sáncheze a Kyriakose Mitsotakise – , aby některé ze svých zbraní protivzdušné obrany darovali na Ukrajinu.
Obě země mají mít více než deset amerických reketových systémů Patriot, Řecko má navíc i ruské S-300. Oba státy na jihu Evropy přitom nečelí bezprostřední vojenské hrozbě. „Všichni víme, kdo je má, všichni víme, kde jsou, a všichni víme, kdo je skutečně potřebuje,“ měl podle Financial Times říct jeden z účastníků jednání.
Menší tlak je pak vyvíjen i na Polsko a Rumunsko, které rovněž disponují americkými Patrioty, ale mají společnou hranici s Ukrajinou. I proto je jejich území před případnými ruskými útoky zranitelnější. Samotná napadená země má v současnosti prokazatelně tři systémy Patriot, jeden ze Spojených států a další dva z Německa.
Ukrajinská protivzdušná obrana dále disponuje řadou starších sovětských systémů S-300 a S-200. Očekává se, že další systémy protivzdušné obrany budou také zahrnuty do balíčku americké pomoci, kterou v sobotu schválila Sněmovna reprezentantů.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že očekává, že členské země Aliance oznámí nové přísliby dodávek pro protivzdušnou obranu. Audit největší vojenské aliance světa měl prokázat, že členské země mají dostatek systémů Patriot, aby některé z nich mohly postrádat.
