Žralok bílý při testování ochranných materiálů v rámci výzkumu
Foto: Flinders University
Vědecké pokroky
„Neprůstřelná“ vesta k moři? Nové neopreny dokážou zastavit zuby bílých i tygřích žraloků
Australští vědci otestovali novou generaci neoprenů s kevlarovými a nanovláknovými výztužemi, které odolají i čelistem třímetrového bílého žraloka. Materiály určené původně pro jachtařská lana teď mohou zachránit život potápěčům, surfařům i turistům.
Redaktor junior
Žraločí útoky jsou sice vzácné, ale důsledky mohou být fatální. Nejčastější příčinou úmrtí při napadení je masivní krvácení z hlubokých ran.
Vědci z australské Flinders University teď přicházejí s řešením: otestovali čtyři nové materiály, které dokážou snížit rozsah zranění při kousnutí bílého nebo tygřího žraloka.
„Všechny testované materiály výrazně omezily výskyt vážných a kritických poranění – těch, která bývají spojena s masivním krvácením a ztrátou končetiny,“ uvedl vedoucí výzkumu Dr. Tom Clarke. Výsledky zveřejnil tým v odborném časopise Wildlife Research.
Na žraloka s repelentem. Postrach plavců zažene inkoust ze sépie, zjistili vědci
Nové obleky kombinují klasický pružný neopren s lehkými, ale extrémně odolnými vlákny, která se běžně používají v jachtařských lanech, konkrétně z ultravysokomolekulárního polyetylenu.
Testované varianty (Aqua Armour, Shark Stop, ActionTX-S a Brewster) poskytují vysokou ochranu, aniž by omezovaly pohyb. Na rozdíl od tradičního kroužkového brnění, které je těžké, neforemné a pro mořské aktivity nevhodné, nabízejí tato řešení kompromis mezi bezpečností a praktičností.
Testování probíhalo přímo v oceánu: vědci lákali bílé a tygří žraloky na návnadu a poté jim nabídli vzorky materiálů připevněné na bójích.
Útoky třímetrových žraloků způsobovaly poškození různé závažnosti, které výzkumníci rozdělili do čtyř kategorií – od povrchových škrábanců po rozsáhlé tržné rány a destrukce tkáně. Obleky s výztuží si ve všech případech vedly lépe než běžný neopren.
Podle profesora Charlieho Huveneerse jde o další krok v přechodu od plošných ochran (např. odlov predátorů nebo síťování pláží) k individuálním a neinvazivním opatřením.
„Obleky nezabrání všemu – vnitřní zranění nebo rozdrcení kostí mohou stále nastat. Ale snižují pravděpodobnost úmrtí z krvácení,“ vysvětluje Huveneers, který vede výzkumnou skupinu Southern Shark Ecology Group.
V loňském roce došlo podle dat Floridského muzea jen k 47 nevyprovokovaným útokům žraloka, z toho čtyři byly smrtelné. V historickém kontextu jde o „mimořádně klidný rok“.
Nejvíce útoků se tradičně odehrává v americkém státě Florida, v Austrálii a v Jihoafrické republice.
Naprostá většina incidentů probíhá formou tzv. hit-and-run útoků – rychlého kousnutí, kdy žralok člověka považuje za rybu a po prvním kontaktu mizí. Závažnější a potenciálně smrtelné jsou útoky typu bump-and-bite nebo sneak attack, při nichž žralok opakovaně zaútočí.
Navzdory obecnému strachu ze smrtelného útoku žraloka na člověka je pravděpodobnost extrémně nízká. Pro srovnání, například v USA zemřelo mezi lety 1959 a 2010 na zásah bleskem 1970 lidí, zatímco na následky žraločího útoku jen 26.
