Brusel řeší odlov medvědů na Slovensku
Shutterstock.com
Slovensko čelí kritice za masový odstřel medvědů – hrozí právní spor s EU
Brusel zvažuje právní kroky. Slovensko už ale jedná – a to s puškou v ruce. Ve střední Evropě se rozhořel nečekaný konflikt, v němž se střetává ochrana přírody, národní suverenita a evropské právo. V hlavní roli: medvěd hnědý – přísně chráněný a čím dál víc nežádaný obyvatel slovenských hor.
šéfredaktor
Slovenská vláda letos povolila odstřel až 350 medvědů, což je přibližně třetina populace. Oficiálním důvodem jsou smrtící útoky šelem. Jenže za „elementární logikou“, jak to nazývá ministr životního prostředí Tomáš Taraba, se skrývá složitější spor – ekologický, právní i mezinárodní.
Kulky vs. směrnice
Medvěd hnědý spadá v EU pod přísnou ochranu podle směrnice o stanovištích. Odstřel je povolen pouze výjimečně – třeba kvůli ochraně veřejnosti – a musí být poslední možnou volbou. Greenpeace Polska proto minulý týden podalo stížnost Evropské komisi. Slovenský odstřel podle něj ohrožuje i zhruba 130 medvědů, kteří žijí na polské straně a volně přecházejí hranice. Bratislava podle Greenpeace navíc neprovedla žádné přeshraniční posouzení dopadů, které EU vyžaduje.
„Komise může v případě potvrzení porušení právních předpisů zahájit řízení, které může skončit až před Soudním dvorem EU,“ upozorňuje europoslanec Michal Wiezik. Podle něj Slovensko porušuje nejen evropské směrnice, ale i Aarhuskou úmluvu – například tím, že omezuje veřejnosti účast na povolování odstřelu a umožňuje dvojí autorizaci pro státní i soukromé lovce.
Medvědí teror sužuje japonskou prefekturu Akita, na pomoc přichází armáda
Brusel už několik měsíců vyhodnocuje slovenský vládní dekret. Povinnou zprávu o plnění směrnice Slovensko zaslalo letos v červenci, nyní ji prověřuje Evropská agentura pro životní prostředí. Odpověď zatím nepřišla, reakce slovenské vlády na stížnost Greenpeace také ne.
Z lovce kořistí?
Podnětem k masivnímu odstřelu byl březnový útok medvěda, při němž zemřel 59letý muž – třetí oběť za poslední dva roky. Slovensko reagovalo výjimečně razantně: vyhlásilo stav nouze, uvolnilo pravidla lovu a zahájilo odlov, který má podle kritiků spíš charakter kampaně než odborné regulace.
Do listopadu bylo podle Greenpeace zabito 211 medvědů, z toho část tzv. intervenčně, část při nehodách a část legálně odlovena. Problém? Počet útoků přesto roste. Letos jich bylo 19, loni o tři méně.
„Vláda se zaklíná prevencí, ale výsledky mluví proti ní,“ říká Miroslava Ábelová z Greenpeace Slovensko. Upozorňuje, že chybí osvěta i prevence: odpadky zůstávají nezajištěné, kukuřičná pole přitahují šelmy a lovci dál využívají návnady. „Tím se medvědi učí spojovat lidi s jídlem – konflikt je pak jen otázkou času,“ dodává.
Maso s příchutí kontroverze
Slovensko navíc umožňuje maso z odstřelených medvědů prodávat – pokud projde hygienickou kontrolou. EU proti tomu nic nezmůže, protože jde o národní kompetenci. Podmínkou je tepelná úprava alespoň na 75 °C – medvědí maso často obsahuje parazity.
