Čip Nightwak od IBM
IBM
ibm-nighthawk-loon-kvantove-cipy-kvantova-vyhoda
IBM tahá z rukávu čipy Nighthawk a Loon. Kvantová partie začíná
V honbě za „kvantovou výhodou“ rozdala společnost IBM dvě nové karty – čipy s tajemnými jmény Nighthawk a Loon. Oba se vydávají po odlišných cestách, ale směřují ke stejnému cíli: vyřešit složité výpočetní problémy rychleji než jakýkoli klasický superpočítač. Cesta to není jednoduchá, ale ambice IBM jsou jasné: do konce roku 2026 chtějí světu předvést, že kvantové počítání není jen teoretický sen, ale nástroj s reálným dopadem.
šéfredaktor
Zatímco Nighthawk působí jako pragmatický tahoun s pečlivě naplánovanou evolucí, Loon si hraje na výstředního experimentátora. „IBM Quantum Nighthawk je čip, u kterého věříme, že se na něm dá kvantová výhoda skutečně demonstrovat,“ uvádí firma. Do konce roku 2025 plánuje IBM nabídnout svým partnerům verzi Nighthawku se 120 propojenými qubity a 218 novou generací laditelných spojek, uspořádaných do čtvercové mřížky.
Tato architektura není náhodná – má snížit chybovost a zároveň umožnit provádění obvodů o 30 procent složitějších než dosud. IBM tvrdí, že čip zvládne náročné úlohy vyžadující až 5 000 dvouqubitových operací. Jinými slovy: Nighthawk není jen experiment, ale krok k průmyslovému využití.
Oproti tomu Loon je čip, který se nebojí výšek – doslova. Zatímco běžné čipy propojují qubity horizontálně, Loon jde i vertikální cestou. Přináší úplně nový rozměr v kvantovém propojování. Výsledkem je teoreticky menší chybovost a potenciál pro ještě složitější výpočty. Je to sázka na budoucnost, která může přepsat pravidla kvantového hardwaru.
Na kvantovou výhodu nestačí jen železo
Aby nový hardware měl vůbec šanci předvést, co umí, IBM spojila síly s výzkumnou komunitou. Spolu s firmou Algorithmiq, vědci z Flatiron Institute a startupem BlueQubit se podílí na vzniku komunitního trackeru kvantové výhody. Tento nástroj má sledovat pokrok v řešení tří typů experimentů: odhadování pozorovatelných veličin, variační problémy a úlohy, které lze efektivně ověřit i klasickými prostředky.
„Chceme otevřít dveře širší komunitě,“ uvádí IBM. Jinými slovy: firma si dobře uvědomuje, že samotný čip nestačí. Důkaz kvantové výhody musí být věrohodný, opakovatelný a měřitelný. A k tomu je potřeba zapojit více hlav než jen ty z vlastního vývojového centra.
Odlišná filozofie než u Googlu
IBM tímto krokem zároveň ukazuje, že její filozofie se liší od konkurence. Zatímco Google v roce 2024 uvedl čip Willow jako papírově schopný demonstrovat kvantovou výhodu, IBM sází na menší, propojenější sítě qubitů. Google v roce 2025 navrch přidal algoritmus „Quantum Echoes“, který měl být vůbec prvním ověřitelným důkazem kvantové výhody prostřednictvím tzv. OTOC algoritmu.
IBM na to reaguje po svém – méně bombasticky, ale s důrazem na opakovatelnost, architektonickou modularitu a spolupráci s výzkumnou komunitou. Je to strategie, která sice nemusí zaujmout titulky, ale mohla by nabídnout udržitelnější cestu k praktickému využití kvantových technologií.
