Vídeň jako varování: drahé sociální bydlení žene Rakousko do dluhů
Shutterstock.com
Rakousko se topí v dluzích. Vídeňské sociální bydlení žene deficit k pěti procentům
Rakousko se topí v dluzích. Rozpočtový deficit země bude letos atakovat pětiprocentní hranici. Bude tak blízko úrovně, jíž Česko dosáhlo v kritickém covidovém roce 2020. Stěžejním zdrojem nečekaně vysokého deficitu je zlé hospodaření metropole Vídně.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Klíčovým zdrojem deficitu města Vídně je zase nákladné sociální bydlení, v Česku v poslední době zhusta skloňované coby možná inspirace.
Sociální bydlení ve Vídni je ovšem ve skutečnosti drahé a neudržitelné. Ačkoli základní nájemné se jeví nízké, skutečné náklady jsou vysoké, a to hned z několika důvodů. Prvním je 10% daň z nájmu, dalším pak poměrně vysoké poplatky za energie, opravy a údržbu (např. topení, které v sousedním Německu často hradí pronajímatel). Rovněž vstupní poplatky při nastěhování družstevního bytu jsou citelné.
Noví nájemci platí o 17 % vyšší nájemné na m² než dlouhodobí, kteří často dědí byty za symbolické částky. Systém je přitom financován 1% daní z mezd všech pracujících. Celkem 0,25 % HDP Rakouska jde na sociální bydlení, což představuje 3. nejvyšší údaj v OECD.
Celý systém rakouského, hlavně tedy vídeňského sociálního bydlení je ovšem znatelně deficitní, a to přesto, že, například, třetina obecních bytů postrádá centrální topení nebo vlastní koupelnu.
