AI bude brzy chytřejší než celé lidstvo. Bez regulace nás ale čeká dystopická budoucnost, varuje šéf Apertia Tech

Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.

Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.

Celý článek
0

Temu nezákonně prodává výrobky z nucených prací, tvrdí experti

Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.

Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.

Celý článek
0

Hyundai pozastavil reklamu na Muskově síti X. Vadí mu antisemitský a nacistický obsah

V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.

V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.

Celý článek
0

Průlom v reprodukci? Vědci „vytvořili“ myš, která má dva otce. Samice nebyla potřeba

Vědci „vyrobili“ myší vajíčko z buňky dospělého samce. Přenést tento postup na člověka bude složité, pokud se to ale podaří, mohly by mít biologického potomka i páry stejného pohlaví a teoreticky i jen samotný člověk.

Průlom v reprodukci? Vědci „vytvořili“ myš, která má dva otce. Samice nebyla potřeba
ilustrační foto | Shutterstock.com

Na londýnském Třetím mezinárodním summitu o úpravě lidského genomu zazněl ve středu 8. března pozoruhodný příspěvek. Vědeckému týmu vedenému Kacuhikem Hajašim z Univerzity v Ósace se podařilo stvořit sedm myší, které nemají biologickou matku, zato dva otce. 

Tým nejdřív z kožních buněk odebraných dospělým myším samcům vyrobil vajíčka. Poté je oplodnil spermiemi a implantoval do děloh samic. Z oplodněných vajíček se potom vyvinulo – zdá se – zdravé a plodné potomstvo. Výše zmíněný postup nebyl dosud publikován, ale stručně o něm informoval například web prestižního vědeckého časopisu Nature. Postup by teoreticky mohl být použit i na lidech, ovšem k medicínskému využití je zatím velmi daleko.

Z kožní buňky vajíčko

Vědci se o uskutečnění něčeho takového snažili léta, ale překonat všechny překážky vedoucí k „výrobě“ funkčního myšího vajíčka se jim podařilo až nyní. Odebrané kožní buňky nejdřív zmanipulovali tak, aby se z nich staly takzvané indukované pluripotentní kmenové buňky, které se podobně jako „klasické“ embryonální kmenové buňky mohou vyvinout v jakoukoli buňku v těle – třeba ve vajíčko.

Buňky ovšem stále obsahovaly samčí sadu pohlavních chromozomů – X a Y. Nejdřív proto bylo nutné zbavit se mužského pohlavního chromozomu Y a poté přišlo to vůbec nejobtížnější – dodat buňkám další chromozom X (samice mají dva chromozomy X). „Trik, největší trik spočívá v duplikaci chromozomu X,“ řekl britskému deníku Guardian Hajaši.

Následovalo už vcelku bezproblémové oplodnění vajíček myšími spermiemi a jejich implantování do děloh náhradních myších matek. Úspěšnost postupu byla nicméně velmi malá – z celkem 630 embryí se vyvinulo pouze sedm mláďat. Ta se však narodila zdravá (ničeho abnormálního si tým alespoň nevšiml), prožila normálně dlouhý myší život, a v dospělosti dokonce zplodila další myši.

Z myší na lidi

Hajašiho tým se nyní pokouší totéž zopakovat na člověku. Na první pohled to vypadá jednoduše, jenže lidé a myši se ve skutečnosti hodně liší, a navíc tu jsou etické otázky. Problém může způsobit například taková „banalita“, jakou je mnohem pomalejší dozrávání lidských vajíček než těch myších. „Pokud se doba kultivace prodlouží, mohou se nakumulovat genetické i epigenetické abnormality,“ připustil přímo na konferenci jeden z Hajašiho spolupracovníků, vývojový biolog Mitinori Saitou: „Čím kratší doba, tím lepší.“

Bude také ještě nutné ověřit, jestli se narodily skutečně zcela zdravé a „standardní“ myši. Jinak řečeno, přenesení postupu na člověka – pokud se vůbec povede – může trvat dlouhá léta.

Pokud by se ale nakonec úspěch dostavil, mohlo by to otevřít cestu k léčbě závažných forem neplodnosti. A samozřejmě by to rovněž znamenalo, že by biologického potomka mohly mít v budoucnu i páry stejného pohlaví, popřípadě samotný člověk.