Lidské embryo

Startup otevírá jednu z nejcitlivějších bioetických debat současnosti: jak daleko jsme ochotni zajít při výběru budoucích dětí?

Ilustrační foto: Shutterstock.com

Budoucnost lidstva

„Chci dítě s dlouhým životem, vysokým IQ a bez rakoviny.“ Startup umožní umělé oplodnění s genetickým profilem embryí

Mít zdravé dítě chce každý. Díky moderním technologiím a umělé inteligenci ale toto přání dostává zcela nový rozměr. Americký biotechnologický startup Nucleus Genomics představil revoluční nástroj, který umožňuje při umělém oplodnění vybírat embryo nejen podle genetických předpokladů pro zdraví, ale i na základě fyzických a psychologických rysů.

Galerie (2)

Software s názvem Nucleus Embryo analyzuje genetické informace embryí a umožňuje porovnat až 20 vzorků z kliniky asistované reprodukce. Na základě více než 900 genetických markerů pak rodičům sestaví detailní zprávu o předpokládaném riziku celé řady nemocí.

Profil embrya zahrnuje rizika duševního zdraví, jako jsou deprese a úzkostné poruchy, a také fyzické rysy, jako je barva očí, barva vlasů, výška, BMI, a dokonce i markery související s IQ. Sleduje rovněž znaky upozorňující na možná rizika onkologických onemocnění.

Zároveň Nucleus otevírá jednu z nejcitlivějších bioetických debat současnosti: jak daleko jsme ochotni zajít při výběru budoucích dětí?

Zakladatel firmy, teprve pětadvacetiletý Kian Sadeghi, v tom vidí logický krok ve vývoji zdravotnictví. „Dlouhověkost lidí se za posledních 150 let výrazně prodloužila. Díky genetickému testování ji můžeme prodloužit ještě víc,“ uvádí firma v propagačních materiálech.

Pro Sadeghiho podle jeho slov není žádný zásadní rozdíl mezi člověkem, který si nechá otestovat vlastní DNA kvůli riziku onemocnění, a párem, jenž si při umělém oplodnění (IVF) vybere nejodolnější embryo. „Motivace je stejná – žít zdravější a delší život.“

Technologie je podle magazínu Newsweek označována jako první „genetický optimalizační software“ pro IVF. Zastánci v ní vidí obrovský potenciál pro prevenci nemocí a zvýšení kvality života, zatímco kritici varují před novodobou eugenikou.

„Nejde jen o výběr dítěte – jde o jeho řazení podle pravděpodobnosti dlouhověkosti,“ napsal jeden z diskutujících pod virální příspěvek na sociálních sítích.

Páry se tak mohou rozhodnout pro embryo, které by jinak podle „přírodního záměru“ možná vůbec nepřežilo. Jiný člověk, který by se narodil s genetickými vadami, se ani nenarodí.

Etické otázky samozřejmě nejsou nové. Už dosavadní testy v rámci IVF umožňovaly detekci závažných genetických poruch, například cystickou fibrózu.

Ale možnost volit mezi několika potenciálně zdravými dětmi na základě rizika cukrovky, depresí nebo třeba výšky je pro mnohé přece jen krokem příliš daleko, upozorňuje The Wall Street Journal.

V aplikaci je možné projít si jednotlivá embrya podle pravděpodobnosti barvy očí, vlasů nebo výšky

V aplikaci je možné projít si jednotlivá embrya podle pravděpodobnosti barvy očí, vlasů nebo výšky

Repro: mynucleus.com/embryo (demo)

Vizionář Sadeghi se hájí osobní zkušeností. Jeho patnáctiletá sestřenice náhle zemřela ve spánku na dosud neodhalenou genetickou poruchu. Rodina o ničem nevěděla a neměla žádnou šanci.

„To byl moment, kdy jsem pochopil, co znamená generační zdraví. A teď můžeme jednat dřív, než se dítě vůbec narodí,“ píše na webu firmy.

Tato osobní tragédie zásadně změnila jeho životní směr. Odešel z univerzity, vrátil se domů k rodině a jeho dny se skládaly z meditace, zapisování nápadů na genetický startup a opět meditace. „Věřím na duši,“ řekl serveru TechCrunch. „Medituju každý den už asi pět let.“

V lednu 2025 oznámil Sadeghi investici ve výši 14 milionů dolarů (přibližně 323 milionů korun). Celkem firma dosud získala asi 32 milionů dolarů (zhruba 739 milionů korun).

Jak ale upozorňuje TechCrunch, v odborných kruzích vyvolávají aktivity startupu smíšené reakce. Například genetik Sasha Gusev zpochybnil přesnost testů Nucleus Genomics a další odborníci varují, že tyto testy by mohly vést k diskriminaci a stigmatizaci.

Jiná známá firma, 23andMe, už v roce 2018 oznámila, že nebude poskytovat spotřebitelům informace o genetice a inteligenci, právě kvůli riziku jejich nepochopení či zneužití.