Proč cena mědi roste? Tři hlavní důvody

Měď je třetím nejpoužívanějším kovem na světě a poptávka po ní stále stoupá. Je to způsobeno rozvojem aut s elektromotory, výstavbou solárních a větrných parků, bateriových úložišť či datových center. Letos tento kov na světových trzích vyskočil o pětinu a blíží se historickým maximům z konce roku 2021.

Hlavním tahounem růstu je to, že stávající měděné doly kapacitně nestačí pružně reagovat na vyšší poptávku. Navíc jeden z největších na světě, měděný důl Cobre Panamá, je od minulého podzimu kvůli demonstracím uzavřen. Místní obyvatelé tvrdí, že těžba ničí okolní přírodu a poškozuje zdroje pitné vody v celé oblasti. Občané proto donutili místní vládu povrchový důl uzavřít a vyjednat lepší podmínky s kanadským provozovatelem First Quantum Minerals. Důl v loňském roce vyprodukoval 300 tisíc tun mědi, což globálně přestavovalo 1,5 procenta světové produkce.

Měděná horečka. Cena kovu atakuje maxima a obchodníci věří v další růst

Načervenalý kujný kov, který je nezbytný pro rozvoj elektromobilů i obnovitelných zdrojů, se stal v posledních týdnech miláčkem komoditních investorů.

Načervenalý kujný kov, který je nezbytný pro rozvoj elektromobilů i obnovitelných zdrojů, se stal v posledních týdnech miláčkem komoditních investorů.

Nyní se čeká, jak dopadnou jednání nově zvoleného prezidenta středoamerické země José Raúla Mulina s kanadskými těžaři a zda se těžba kujného kovu opět obnoví.

Druhým faktorem růstu ceny je ekonomický vývoj v největší asijské ekonomice, Číně. Měď se na londýnské burze kovů v pondělí 3. června obchodovala za 10 152 dolarů za tunu, na šanghajské burze pak až za 11 332 dolarů. Je to způsobeno zprávami o tom, že čínský výrobní sektor roste nejrychlejším tempem za poslední dva roky. Spotřebovává totiž velké množství kovů včetně mědi na výrobu elektromobilů nebo větrných turbín.

Cena mědi v posledních týdnech na londýnské i newyorské burze rostla také proto, že Londýn i Washington v polovině dubna zakázaly obchodovat s ruskými kovy: mědí, hliníkem a niklem.

Ze střednědobého hlediska manažer hedgeového fondu Commodities Discretionary Enhanced Pierre Andurand očekává, že do pár let populární kov dosáhne ceny až čtyřicet tisíc dolarů za tunu. Světové zásoby mědi se totiž zmenšují a vybudování nových měděných dolů zabere až patnáct let. I proto se řada firem, například telekomunikačních, stále více zaměřují na recyklaci mědi. Že cena mědi roste, se nepřímo projevilo i tím, že stoupá počet případů krádeže mědi, informoval list Financial Times.

Mezi největší producenty mědi v loňském roce patřilo Chile s pěti miliony tun kovu, následovalo Peru s 2,6 miliony tun a Demokratická republika Kongo s 2,5 miliony tun mědi.

Telekomunikační firmy skrývají bohatství pod zemí: staré měděné kabely

Přechod telekomunikačních firem na optická vlákna má i jeden vedlejší, příjemný efekt – v zemi nyní leží miliardové bohatství ve formě starých měděných kabelů. Cena mědi totiž roste, protože je nezbytná pro rozšiřování elektromobility, decentralizované energetiky i datových center.

Přechod telekomunikačních firem na optická vlákna má i jeden vedlejší, příjemný efekt – v zemi nyní leží miliardové bohatství ve formě starých měděných kabelů. Cena mědi totiž roste, protože je nezbytná pro rozšiřování elektromobility, decentralizované energetiky i datových center.