Dlouhé fixace, a ještě k tomu nízké sazby u hypoték? Zapomeňte!

Banky reagují na vývoj omezením nabídky hypoték s delší fixací. Do jejich cen si navíc promítají tzv. opční prémii, tedy přirážku, která jim má kompenzovat ztráty vzniklé předčasným splácením hypoték.

Banky reagují na vývoj omezením nabídky hypoték s delší fixací. Do jejich cen si navíc promítají tzv. opční prémii, tedy přirážku, která jim má kompenzovat ztráty vzniklé předčasným splácením hypoték.

Celý článek
0

Třetí rok války: Ukrajina má k vítězství stále dál, na pomoc USA se spolehnout nemůže

Vojenské vítězství se Ukrajině vzdaluje, nyní se musí soustředit hlavně na obranu pozic, tvrdí západní vojenští experti.

Vojenské vítězství se Ukrajině vzdaluje, nyní se musí soustředit hlavně na obranu pozic, tvrdí západní vojenští experti.

Celý článek
0

Vzkaz Generaci Z: Přestaňte brečet a přijměte, že stres a úzkost jsou normální a patří k životu

Generace Z by měla přijmout skutečnost, že stres a úzkost v práci jsou normální součástí života. Prospěje jí to. „Měli bychom se občas cítit pod tlakem, je to zdravé,“ tvrdí profesorka psychologie z Columbia University Kathleen Pike. 

Generace Z by měla přijmout skutečnost, že stres a úzkost v práci jsou normální součástí života. Prospěje jí to. „Měli bychom se občas cítit pod tlakem, je to zdravé,“ tvrdí profesorka psychologie z Columbia University Kathleen Pike. 

Celý článek
0

Proč budou střed a východ Slovenska klíčovým prvkem každé budoucí vlády?

Pochopit slovenské volební výsledky není jednoduché. Do hlasování tu nepromlouvají jen osobní ambice lídrů a úspěchy či frustrace jedinců, ale také mateřský jazyk nebo náboženské vyznání

Proč budou střed a východ Slovenska klíčovým prvkem každé budoucí vlády?
Fico je zpět, do vrcholné politiky se vrátil jako vítěz. Složit vládu pro něj ale tentokrát nebude tak jednoduché jako dřív. | Profimedia.cz

Mapy jsou skvělým pomocníkem, a proto začněme pohledem na dvě z nich. Ukazují největší rozdíly ve voličských základnách obou nejsilnějších stran na Slovensku. Na jedné straně tu máme vítězný Ficův Směr, jehož podpora v žádném slovenském okresu neklesla pod třináct procent (tj. pod 55 procent průměrného výsledku) a zároveň v žádném okresu nepřekročila dvojnásobek. Úplně nejlepšího výsledku dosáhl ve Ficově rodném a domovském okresu Topoľčany, kde skončil těsně pod 39 procenty, následovaný na severu a východě okresy Čadca, Snina a Sobrance, kde se přehoupl přes 35 procent.

Na straně druhé stojí Šimečkovo Progresivní Slovensko (PS), jehož podpora na východním Slovensku hluboce podlezla polovinu průměrného výsledku. Vůbec nejhůře si vedlo v okrese Sobrance, kde se sotva dostalo přes pět procent, po něm následovaly okresy Medzilaborce a Vranov nad Topľou s výsledky jen těsně nad šesti procenty. Na opačném konci byla centrální Bratislava se 42 procenty, což je bezmála 2,5násobek průměru, a ostatní bratislavské obvody, kde progresivisté překročili třicet procent.

Ještě lépe tyto rozdíly v plošné versus koncentrované podpoře ilustrují podíly jednotlivých krajů na celkovém výsledku (viz graf). Zatímco u Směru žádný z regionů netvoří ani pětinu hlasů, PS kolísá mezi Bratislavským krajem s více než 22 procenty a Prešovským krajem s necelou desetinou voličů.

Jenže Fico reálně nepropadl ani v samotné Bratislavě, kde jen v jediném obvodu padl pod patnáct procent. A v Petržalce, což je takové bratislavské Jižní Město, Směr získal více než devatenáct procent, což při mase místních voličů vůbec nebyl špatný příspěvek k celkovému vítězství.

Centrum versus periferie

Slovenské hlavní město a jeho blízké okolí (okresy Malacky, Pezinok, Senec) jsou každým coulem jiné než zbytek země. HDP na hlavu je tu prakticky dvakrát vyšší než slovenský průměr. Žije zde řádově vyšší podíl vysokoškoláků, jasně nejmladší obyvatelstvo a mají tu nadprůměrný podíl ekonomicky aktivních lidí, kteří jsou placeni o celou čtvrtinu lépe než ve zbytku Slovenska. Celý kraj ročně přiláká spoustu nových, vysoce kvalifikovaných obyvatel a tak dále, a tak podobně.

Ještě větší koncentraci všech těchto pozitivních faktorů, spojenou navíc s osobní zkušeností, najdeme u voličů, kteří své hlasy odevzdali v zahraničí. Není žádná náhoda, že mezi nimi PS zaznamenalo absolutní triumf, když získalo přes 61 procent. Druhá tu byla Saska skoro s jedenácti a teprve třetí Směr s pouhými šesti procenty.

O poznání horší, ale pořád pozitivní statistiky mají i další části Slovenska, kde zabodovalo PS. Konkrétně jde o Košice a velkou část bratislavského okolí, následované jižní částí okresů na slovensko-moravské hranici (od Malacek po Trenčín), ale také o průmyslovou Žilinu, Banskou Bystricu, Prešov a lázeňská města Zvolen a Piešťany a část okresů kolem obou Fater a Vysokých a Nízkých Tater. Důležitými faktory jejich prosperity a většího optimismu jsou blízkost k hranicím s Rakouskem a Českem, jež umožňuje zaměstnanecké pendlování, a také čilý cestovní ruch.

Bašty Směru a dalších nacionalistických subjektů se naopak vyznačují pomalým, ale jistým vylidňováním, vyšší nezaměstnaností, stárnutím, nižší ekonomickou aktivitou a výdělky, horším a někdy až alarmujícím stavem školství a zdravotnictví. Na lidi tu padá beznaděj, vztek a sílí tu závist a nenávist vůči všem odlišným a úspěšnějším. I vůči těm, kdo za to údajně nesou odpovědnost. Takový je pás okresů na slovensko-moravském pomezí, počínaje Ilavou a konče Čadcou, a na ně navazující okresy Prievidza, Bánovce, Partizánske, Zlaté Moravce a značná část okresů na úplném východě země.

Mimoběžné světy neporozumění

Do volebního chování na Slovensku jinými slovy zasahují socioekonomicky i kulturně zakotvené faktory, které společnost dělí na centrum a jemu blízké části na jedné straně a periferie různých typů a stupňů na straně druhé. Ty jsou znásobeny globalizačními tlaky, médii a dezinformační scénou, které podle sociologa Michala Vašečky přispívají k hlubokému rozdělení společnosti.

Vašečka v té souvislosti hovoří o tom, že společnost na Slovensku tvoří dva mimoběžné světy. Planety, které si nejsou schopny porozumět ani při diskusi o banálních nepolitických tématech, natož aby se dohodly na významu základních termínů, jako jsou demokracie, stát nebo národ. O Západě, Evropě, prosperitě, svobodě, rovnosti a odpovědnosti ani nemluvě.

Politici propasti jen prohlubují, jelikož jim náramně vyhovují, což je případ expremiéra Fica, šéfů Republiky Uhríka a SNS Danka nebo na druhém břehu stojícího expremiéra Matoviče (OLaNO) či šéfa KDH Majerského.

Součástí štěpení na centrum a periferii a možná i město a venkov v kulturním pojetí jsou etnicko-jazykové i náboženské poměry. Slovensko je opravdu různorodou zemí.

 

Hlavní jazykovou menšinou jsou pochopitelně Maďaři. Jejich počet ale klesá a podle sčítání v roce 2021 je jich jen necelých osm procent. To je ostatně první důvod, proč budou maďarské strany v nové Národní radě opět chybět. Tím druhým je roztříštění Maďarů do několika formací. Ani ono však nezabránilo uskupení Aliance ve vítězství ve třech okresech na jihu Slovenska, když v okresech Dunajská Streda a Komárno dokonce atakovala hranici padesáti procent. Největším soupeřem Aliance bylo Matovičovo OLaNO, které mezi Maďary bodovalo i v minulosti.

Na Slovensku ale žijí i Rusíni (a také Ukrajinci), kteří jsou soustředěni na severovýchodě země, hlavně v okresech Medzilaborce, Stropkov, Snina a Svidník. Mezi nimi bodovaly především Směr a Hlas–SD, ale voliči se silnější afiliací k řeckokatolické církvi, jež je kombinací katolicismu a východního ritu, často volili i KDH.

Není žádným tajemstvím, že i religiozita hraje na Slovensku mnohem větší roli než v Česku. Více lidí se tu hlásí k církvím a církve také mnohem více ovlivňují své ovečky. Namístě je množné číslo, neboť kromě většinové římskokatolické církve tu své místo mají evangelíci (luteráni) s více než pěti procenty, již zmínění řečtí katolíci se čtyřmi procenty, reformovaná církev (kalvinisté), jež má podíl přes 1,5 procenta, a pravoslavní, kterých je necelé procento. Bez vyznání je podle posledního sčítání lidu jen necelá čtvrtina obyvatel.

 

Nejvýznamnější bašty KDH se nacházejí tam, kde mají římští a řečtí katolíci společně největší zastoupení. Tedy na severním a severovýchodním Slovensku. Tuto tendenci ještě zesiluje fakt, že současný předseda KDH Majerský vystudoval prešovskou Řeckokatolickou teologickou fakultu, pochází právě z Levoče, které též primátoroval, a nyní je předsedou neboli hejtmanem Prešovského kraje.

Proti tomu volební chování luteránů, jichž je nejvíce mezi Tatrami a v části středního a západního Slovenska, nevykazuje žádné silnější tendence. Kalvinisté soustředění na jihu Slovenska pocházejí nejčastěji z řad již zmíněné maďarské komunity a pravoslavní ze slovenského východu jsou zase obvykle rusínského nebo ukrajinského původu.

V obcích s největším počtem obyvatel, kteří se nehlásí k žádnému vyznání, měly výrazně lepší výsledky liberální strany, PS a Saska. To platí nejen pro celý Bratislavský kraj, nýbrž třeba i pro rozlohou největší slovenské město, kterým jsou Vysoké Tatry.

Matovičovi Romové

Jedním z nejzajímavějších příběhů proběhlých voleb je to, že přítomnost Matovičova OLaNO v parlamentu zachránili slovenští Romové. Matovič na ně zacílil svou kampaň a na poměrně vysokou příčku své kandidátky umístil dalšího zástupce populární romské rodiny Pollákovců. Navíc každému zúčastněnému voliči slíbil dát 500 eur ze státního rozpočtu, za což mimochodem čelí trestnímu oznámení. Ale vyplatilo se.

PS, Směr, KDH i Sulíkova Saska dosáhly výborných výsledků v místech a regionech, kde se narodili jejich lídři. Stranou ovšem nezůstal ani Hlas–SD, který své hlavní soupeře porazil v jediném okrese, a tím je Banská Bystrica, kde se narodil Peter Pellegrini. Největší podpory ovšem dosáhl v zajímavé směsici lokalit. Velmi často bodoval tam, kde jeho hlavní soupeř – Ficův Směr. To platí především o východním Slovensku, kde se nachází i vůbec nejúspěšnější okres Medzilaborce (24,2 procenta) a dále Svidník, Snina a Sobrance.

 

Další část je situována na střední Slovensko, konkrétně hlavně na Banskobystricko a přiléhající okresy Detva, Žiar nad Hronom, Turčianske Teplice, Brezno a Poltár, jež představují v mnoha ohledech průměrné, ale o něco průmyslovější lokality. Tyto průměry se vcelku symbolicky hodí ke straně, která se snaží být a také bude jazýčkem na vahách.

S trochou nadsázky je už teď možné říci, že právě střed a východ Slovenska budou v každém případě klíčovým prvkem každé budoucí vlády. Na východě ostatně uspěl i Směr a jeden z dalších možných vládních partnerů – KDH. Směr má své bašty také na severozápadě země, kde se k němu přidává i poslední ze zvažovaných Ficových partnerů – SNS. Naopak je prakticky jisté, že vládnout nebude hlavní město a jižní a z velké části ani západní Slovensko.