Jan Berka, hlavní ekonom Portu

Jan Berka, hlavní ekonom Portu

Portu/ MidJourney/ Shutterstock.com, koláž Hrot24

Když je centrální bankéř v roli ornitologa

Komentář hlavního ekonoma Portu, Jana Berky, upozorňuje, že projev šéfa Fedu Jeroma Powella připomínal „papouškování“ – jeho komentář k trhu práce opakoval srpnové závěry z Jackson Hole. Nezaměstnanost zůstává nízká, ale nižší participace a dopady cel vytvářejí rizika pro nově příchozí i celkový trh práce.

Jan Berka

Centrální bankéři, navzdory tomu, že to mnozí z nich nemají příliš v oblibě, jsou svým způsobem ornitologové. Jednou vyšlou do éteru holubici, pak zase jestřába. A z podstaty role dozorčího (nejen) nad cenovou stabilitou se nakonec nejlépe hodí andulka. Umí totiž dobře opakovat. Věřte mi, mám jednu doma.

Andulkování – nebo spíše papouškování – je signálem, že se nic nemění, proto není potřeba měnit rétoriku. A přesně toho jsme se dočkali u guvernéra americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Jeho komentář k trhu práce, který je pro Fed stejně zásadní jako cenová stabilita, byl v podstatě kopií toho, co zaznělo v srpnu na symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole.

„Zvláštní rovnováha“ amerického trhu práce je spojena s oslabením poptávky i nabídky. To je to, co od Powella zaznělo na konci srpna a co bylo zopakováno i tento týden. Co to ale znamená?

Míra nezaměstnanosti zůstává relativně nízká, protože na trhu práce je méně lidí. Projevuje se to v nižší míře participace, která odráží nejen stárnutí populace, ale i dopady migrační politiky. Firmy zároveň čelí nejistotě a spotřebitelská poptávka není tak silná jako dříve. Podniky proto necítí potřebu vytvářet nová pracovní místa dřívějším tempem, což je problém zejména pro nově příchozí na trh práce. Jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných je dnes nejvyšší od roku 1988. Pokud situace bude pokračovat, hrozí, že se začne zvyšovat i celková míra nezaměstnanosti. V prognóze to ale zatím nevidíme, možná i díky urychlení snižování sazeb v letošním roce.

Další fáze uvolnění trhu práce může souviset s dopady cel. Pokud by cla absorbovaly firmy přes nižší marže, v kombinaci s oslabenou poptávkou by mohlo dojít k propouštění a růstu nezaměstnanosti. Pokud by naopak břemeno cel nesli spotřebitelé vyššími cenami, vyšší inflace by snížila reálný disponibilní důchod a tím i spotřební poptávku. I tento scénář by nakonec znamenal tlak na propouštění.

Současná situace americké ekonomiky je spojena se zvýšenými inflačními riziky, většina scénářů však končí rizikem vyšší míry nezaměstnanosti. Pokud zůstanou inflační očekávání – zejména ta dlouhodobá – ukotvená, Fed se bude soustředit především na vývoj trhu práce. A to je ve stručnosti přesně to, co jsme tento týden slyšeli od „papouškujícího“ šéfa Fedu, který podle mě svou práci dělá navýsost dobře.

Autor je hlavní ekonom Portu

Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz